Rozhovor
Zdeněk Troška: S obsazováním rolí je dnes trochu potíž
22. září 2015
|
|
Foto Archiv
Foto Archiv
Režisér Zdeněk Troška je člověk plný optimismu. Jeho věčně skvělá nálada je přímo nakažlivá. Také je to člověk s dobrým srdcem. Což dokázal i teď, když jsme se domlouvali na rozhovoru. I když má hodně práce s přípravou natáčení nového filmu Strašidla, což bude, jak název napovídá, tak trochu pohádka, udělal si na nás čas, abychom mohli rozhovor realizovat.
Právě natáčíte nový film. My už víme, že se snímek jmenuje Strašidla. Bude to typická pohádka? Nebo bude něčím odlišná od těch klasických pohádek? Povězte nám, prosím, něco víc o tomto Vašem novém projektu.
Není to klasická pohádka, je to příběh ze současnosti s duchařskými motivy. Něco ve stylu jako byl film Jak utopit doktora Mráčka nebo Adéla ještě nevečeřela. Rodinka strašidel, která nemá už kde a koho strašit, se nastěhuje do opuštěného zámečku na kraji městečka, kam přichází mladý úředník z obecního úřadu s tím, že buď musí platit nájem, nebo dům koupit. A protože se zamiluje do krásné víly, pomáhá této podivné rodince zapojit se do lidské společnosti. Což samozřejmě přináší řadu úsměvných situací.
Podle čeho jste si do Strašidel vybíral herce? Šel jste na jistotu, nebo jste pořádal konkurzy na jednotlivé postavy?
Už při psaní scénáře máte představu, kdo by koho mohl hrát, takže mám k jedné roli napsáno i několik jmen herců, kteří by přicházeli v úvahu. Ale s obsazováním rolí je dnes trochu potíž. Mnozí z herců mají už podepsané dlouhodobé smlouvy na natáčení nejrůznějších televizních seriálů či filmů nebo zkouší přes den v domovských divadlech, a tudíž jsou časově nedostupní. Nakonec ale stejně všechno dobře dopadne.
Kdy se na Strašidla můžeme těšit v kinech?
Natáčení filmu skončí 30. října, pak nastoupí nimravá práce ve střižně. Navíc je ve filmu mnoho trikových záběrů, jejichž výroba je časově náročná. Když všechno půjde dobře, film by se mohl objevit v kinech v polovině příštího roku.
Máte nějaké oblíbené herce, které rád obsazujete do svých filmů? Pokud ano, které a proč, co se Vám na nich tak líbí?
Každý režisér má své „koně“, herce, se kterými se mu dobře pracuje a se kterými hlavně lidsky souzní. Rád jsem pracoval s Helenou Růžičkovou, byla z hereček, která zahrála všecko na světě. „Když budeš potřebovat, zahraju ti třeba bagr,“ smála se. Nikdy bych si neobsadil někoho, kdo je znám jako potížista, ať je herec, jaký chce. Nemám to zapotřebí.
Kde berete nápady na filmy? Jaká je Vaše inspirace? Ze života? Nebo třeba z jiných filmů? Nebo máte někoho, kdo Vám dodává historky například ze svého života?
Stačí se dívat kolem sebe; život nabízí tolik situací, které si nevymyslíte. Pak je stačí s trochou nadhledu upravit do děje a divák je přijme s úsměvem.
Kdybyste ze své filmové minulosti měl jmenovat tři své oblíbené snímky, jaké by to byly a proč? Nebo máte jednu srdcovou záležitost, na kterou nedáte dopustit? Pokud ano, jaké pro to máte důvody?
Řekl bych, že to jsou Slunce, sena… (trilogie Slunce, seno, jahody; Slunce, seno a pár facek; Slunce, seno, erotika – pozn. red.), pak pohádky – Jasněnka (O princezně Jasněnce a létajícím ševci – pozn. red.) nebo Princezna ze mlejna – teď Babovřesky. Ke každému snímku máte svůj vztah, nese s sebou dobu, ve které jste prožívali různé životní situace, které pro vás zůstanou v tom filmu zakódované. Mým nejoblíbenějším filmem ale zůstává Andělská tvář, myslím, že je to nejvíc filmařiny.
Co se týká úspěšnosti u diváků, Slunce, seno je oblíbené dodnes a stejně tak Babovřesky zaznamenaly velkou návštěvnost kin. Proč si myslíte, že zrovna tyto filmy diváky tak moc zaujaly a líbily se jim? Čím jsou podle Vás Slunce, seno a Babovřesky tak výjimečné a proč jsou podle Vás úspěšnější než ostatní české filmy?
Jak sami diváci říkají, tyto snímky jsou navýsost české. To je o nás, to jsme my, přiznávají. Protože popravdě ukazují náš český způsob života, byť v humorné nadsázce. Všichni se v těchto filmech nacházejí. Pokud se o nějakém filmu může říct, že je kultovní, pak jsou to právě Slunce, sena… Od natočení prvního dílu uběhlo 32 let a jeďte se podívat do Hoštic, co se tam dodnes děje. Tisíce turistů, od rána do večera, od jara do podzimu. A i v zimě, kdy se lidi vracejí z lyžování na Churáňově nebo Kubově Huti, zastaví se v Hošticích a obcházejí místa, kde se natáčelo. Potěšil mě jeden pán: „Pane Troška, ta náves je takhle malinká?“ divil se. „Teda, klobouk dolů! Vy jste na tomhle pětníku natočil tři filmy? To ani v Hollywoodu neumí!“
Teď natáčíte Strašidla. Máte už ale v hlavě další projekt? Nebo si po tomto natáčení dáte od filmu pauzu?
Mám na stole velice zajímavou pohádku, ale je trochu smutná. Spíš balada. Řekl bych pohádkové podobenství pro dospělé. Ale jak se ptám diváků, nechtějí nic smutného, chtějí se smát. „Pane Troška, dělejte pro nás srandu, ať se aspoň v téhle nelaskavé době trochu zasmějeme. Toho smutného máme v životě kolem sebe víc jak dost.“ Tak nevím.
Jste velmi výkonný režisér. Natočil jste spoustu snímků. Někdy je ale také potřeba si trochu oddechnout, ne? Co děláte, když relaxujete? Pokud vůbec někdy odpočíváte…
Strašně rád čtu. To je moje vášeň od dětství. A relaxuju spánkem. Uvařím si dobrý heřmánkový čaj, vezmu si knížku, někdy si pustím hezkou klasickou hudbu a jdu spánku naproti…
Vzhledem k tomu, že je léto, se zeptám, jaká dovolená, kterou jste absolvoval, se Vám líbila nejvíce?
Nejradši jsem doma v jižních Čechách. Opravdu nejkrásnější kout na světě. A navíc je to milovaný domov. Líbí se mi v Itálii, Rusku a na Kanárském ostrově Fuerteventura, ale doma je doma.
Mockrát Vám děkuji za velmi příjemný rozhovor. Do dalších dní i projektů Vám přeji jen to nejlepší a ať se Vám ve všem daří. Hlavně ať máte pořád dostatek inspirace pro natáčení filmů, které nás, Čechy, neskutečně baví a ať jste zdravý a šťastný! Ale ještě si dovolím poslední otázku: Kde se vidíte za deset let?
Jestli mně budou sloužit nohy a vylezu ještě nahoru k lesíku Sosnovci nad Hošticemi, budu rád. Těším se do důchodu, mám tolik krásných knížek k přečtení. Jen se modlím, abych nebyl tak senilní a nečetl pak stále dokola Honzíkovu cestu…
Rozhovor
Foto Archiv
Nemáte ještě Skylink? Není nic snadnějšího – Přejděte ke Skylinku!
