Své postavy nesoudím

Momentálně sklízí Tomáš Mašín chválu za seriál České televize Ochránce, k jehož natáčení ho přizvala režisérka Tereza Kopáčová. A jelikož patří k lidem, kteří neumějí zahálet, chystá nové filmové projekty. Včetně dlouho připravovaného filmu o svých příbuzných – bratrech Mašínech.

Jak jste se vlastně k režírování seriálu Ochránce dostal?

Oslovila mě Tereza Kopáčová a rovnou mi poslala dva pilotní scénáře, které se mi moc líbily. Pak jsme se s Terezou a kreativním producentem seriálu Michalem Reitlerem sešli a bavili se o našich představách. Následně jsme ladili jednotlivé příběhy a diskutovali o tom, jak je vidíme i po formální stránce. Do příprav bohužel dvakrát vstoupil covid. Původní premiéra byla plánována na leden letošního roku, ale nakonec se uskutečnila až letos na podzim. 

V Ochránci jste natáčel čtyři příběhy z deseti. Dá se z jednotlivých dílů poznat, jestli jste je točil právě vy, nebo Tereza Kopáčová?

Myslím, že většina diváků to nepozná. Dohodli jsme se s Terezou na hlavních postavách, na dramatizaci jejich vývoje a na jednoduchém filmovém stylu. Ale každý režisér má samozřejmě svůj náhled na to, jak inscenuje konkrétní scény. V tom se můžeme lišit. V detailu. Já třeba na rozdíl od Terezy používám o něco méně scénické hudby nebo to dělám trochu jiným způsobem.

Kritici i diváci hodně chválí Lukáše Vaculíka v hlavní roli. Dá se říct, že jde o jakýsi Vaculíkův comeback?

Lukáš se podle mě nikdy z obecného povědomí zcela nevytratil– dlouhodobě hraje v divadelním souboru Háta, který úspěšně kočuje po České republice. V jistém smyslu ale určitě o comeback jde. Role je to totiž rozsahem velká, vrstevnatá, prochází zásadním vývojem a má v sobě i určitou aroganci.Na jednu stranu chce pomáhat druhým, na druhou stranu se vůči svým nejbližším občas projevuje emocionálně odtažitě a chladně. Lukáš se toho zhostil výtečně. Zajímavé je, že Lukáš je sám o sobě velmi milý a pokorný člověk, žádnou povýšenost v sobě nemá. Když měl třeba při natáčení zařvat, tak jsem ho musel pořádně povzbudit. 

Došlo snad během natáčení k nějakým hádkám?

To ne, nebyl důvod. Lukáš je velmi tvárný, pokorný a naslouchající herec. Své roli rozumí, snaží se ji pochopit a přináší i své vlastní nápady. Navíc já nejsem typ člověka, co se rád hádá. 

Natáčel jste mimo jiné i díl o tom, jak se učitelkám na výletě utopilo dítě. Měl jste tendenci učitelky nějak vnitřně soudit?

Odsoudit někoho je snadné, ale mě i celému týmu šlo o to postavám porozumět. Na režii dramatické tvorby je skvělé, že můžete o postavě přemýšlet, rozebírat ji, vidět ji z různých úhlů. Chápat východiska postavy je povinný domácí úkol. Obě zmíněné učitelky jsem vnímal jako postavy, které si po tragické události ponesou svůj kříž do konce života a výčitek se nikdy nezbaví. Jsou to lidské bytosti, které ta událost navždy poznamenala. 

Má seriál Ochránce potenciál vzbudit veřejnou diskuzi? Otevírá témata, které se v naší společnosti moc neřeší. Vždyť seriály z prostředí školství se zase tak často netočí…

Seriál rozhodně diskuzi vzbuzuje. Je to i tím, že příběhy jsou psány s erudicí člověka, který se školství dlouhodobě věnuje – podílel se na nich významně Tomáš Feřtek. Vycházejí z reálných kauz. Česká televize navíc k seriálu odstartovala diskuzní platformu, která má obrovský ohlas. Je to rozhodně i tím, že komunita kolem učitelů je obrovská a každý z nás má na témata související se školstvím nějaký názor. Je inkluze prospěšná? Jak řešit šikanu? Mají být ve třídě povolené mobily? Jak se má chovat učitel k žákům? Myslím si, že Ochránce bude u diváků silně rezonovat. 

S Alicí Nellis pracuji na filmu s pracovním názvem Výdech. Je to psychologické a detektivní drama s milostným motivem. Hlavním tématem je soužití s člověkem, který se po úrazu změní do té míry, že přestane mít schopnost komunikovat, přičemž tělo vlastně funguje normálně. V příběhu figurují čtyři podezřelí, kteří se postupně zaplétají do malých lží. Obsadil jsem Janu Plodkovou, Magdalénu Borovou, Milenu Steinmasslovou, Igora Chmelu, Jana Révaie a Jirku Havelku. 

Co jste vlastně dělal během pandemie?

Natočil jsem tři reklamy a volnější režim jsem využil k nějakým opravám na domě. Taky jsem se věnoval scénářům – kromě toho na filmu Výdech jsem s Markem Epsteinem pokračoval na Mašínech. S Benem Tučkem jsem psal a stále píšu pohádku, což je moc zábavná a hezká práce. Věnuji se také s Evou Papouškovou a Jardou Žváčkem scénáři, v němž je hlavním tématem otázka dědičnosti viny a který je velice volně inspirovaný knížkou Peníze od Hitlera od spisovatelky Radky Denemarkové. 

Jak jste daleko s chystaným filmem o bratrech Mašínech? 

V současné době producent přípravy pozastavil, a to kvůli financím. Pro mě je to už počtvrté zastavený projekt. Celkem už se v něm angažuji sedm let, ale věřím, že jednou to klapne.

A co Vás v poslední době potěšilo v televizi?

Moc se mi líbil seriál Ostré předměty nebo vynikající serie Nejsilnější hlas s Russelem Crowem, kde fantastickým způsobem ztvárnil mediálního magnáta Rogera Alliese. Navíc prošel neuvěřitelnou fyzickou proměnou. Před maskéry i hercem smekám klobouk.

Tomáš Mašín (* 22. února 1965, režisér)

Český režisér, scenárista a výtvarník. Výtvarně se podílel například na filmu Nahota na prodej, je spoluautorem scénáře snímků Šeptej, Hotel nebo Znamení. Napsal scénář pro film 3 sezóny v pekle, který také režíroval. Jeho posledním celovečerním filmem je Wilsonov. V roce 2018 spolurežíroval seriál Profesor T. Jeho nejnovějším režijním počinem je seriál Ochránce, který natáčel spolu s Terezou Kopáčovou. Tomáš Mašín žije v Praze a má dvě děti.