Odpočívat neumím, je to moje genetická vada po matce!

Je jednou z nejvýraznějších tváří českého filmu a televize, nejnověji se 10. března představila v novém snímku Jana a Zdeňka Svěrákových Betlémské světlo. A filmové verze jejich společného projektu s Eliškou Křenkovou, Amerikánka, si všimli i Čeští lvi.

Nad nabídkou role od Svěrákových se asi neváhá. Nebo ano?

Váhala jsem, ale z úplně jiných důvodů, než by se mohlo zdát. Když mi Jan volal, byla jsem zrovna se Sluncem (syn Mikoláš, pozn. aut.) u moře. Řekl: Mám roli, kterou bys skvěle zahrála, ale je tam strašně nahatá, tak ti jí ani nenabízím. Jan ví, že mám s nahotou ve filmu problém. To mě zamrzelo. Zeptala jsem se ho, jestli je pro film důležitější spirit, nebo prsa, a ať tu nahotu vyškrtne, ale on odpověděl, že někdy je to bohužel důležité obojí. Poprosila jsem ho, aby mi dal scénář aspoň přečíst. A nešlo tomu odolat. Ta nahota je tam naprosto nádherná a opodstatněná a Vladimír (kameraman Vladimír Smutný, pozn. aut.) to natočil tak krásně, že jsem na to v podstatě dost pyšná, je to pro mě nádherná památka. Pracuje se mi s nimi skvěle, je to pocta. A já si toho opravdu ze srdce považuju.

V jejich novém filmu Betlémské světlo hrajete lékárnici, jednu z hlavních postav. Co o ní řeknete?

Vypadá nepřístupně, ale je neskutečně naivní. Je slast hrát něco takového, zmítá s ní mládí, hormony a láska, to moc dobře znám a bylo hezký si na to zavzpomínat.

Nahota ve filmu betlémské světlo je naprosto nádherná a opodstatněná

Maminkou jste ve skutečnosti, zahrála jste si ji i v předcházejícím filmu Jana Svěráka Po strništi bos a také ve Vlastnících Jiřího Havelky. Jaký v nich byl rozdíl?

Rozdíl byl v charakterech postav a celkově ve filmovém jazyku. Ale musím říct, že tyhle dvě postavy patří k mým nejoblíbenějším. Maminka v Po strništi bos je silná, vlídná a něžná. A Zahrádková je... no... fúrie. (smích). Obě jsem si neskutečně užila.

Nedávno se Vám narodila holčička a doma už máte skoro dvou a půl letého chlapečka. Nakolik se promítají Vaše mateřské povinnosti do herecké práce? A jak si vůbec životní roli dvojnásobné maminky užíváte?

Asi nejvíc tak, že se mi moc nechce pracovat (smích). Ale vážně, pečlivě si role vybírám a pracuju minimálně. Momentálně jsem konečně na mateřské. Je to blaho, mám čistou hlavu, řeším vývary a mazlení, je to krásná doba. A do práce se těším, člověk si připomene, že je kromě maminky také... člověk. (smích)

Jaké bylo Vaše dětství? A co z něj byste chtěla, aby zažily i Vaše děti?

Díky rodičům překrásné, v ničem na nás netlačili, hodně si s námi hráli, mazlili nás. Vždycky jsem se cítila milovaná. Víc dětem dát podle mě nemůžeme, než pro ně doopravdy být. To bych chtěla, aby zažily, lásku, se všemi chybami, které určitě s Matym (manžel Matyáš Ramba, pozn. aut.) denně děláme.

Jak si vybíráte role? Další herci, honorář, kvalita scénáře – co z toho je pro Vás nejdůležitější?

V první řadě scénář a režisér, peníze jsou také důležité, ale spíš u komerčnějších projektů. Jakmile přijde scénář typu Vlastníci nebo Betlémské světlo, jsou mi peníze fuk.

Radíte se s manželem, zda roli vzít?

Ano, konzultuju to s ním, a celý život také se svojí manažerkou, Michaelou Flenerovou. Nevypadá to, ale být herečka je týmová práce. Nově do tohohle týmu přibyly i obě babičky, děti jsou všude se mnou, takže se babičky staly nezbytnou součástí akce.

Díváte se na filmy, v nichž hrajete? A umíte si je užít, nebo na ně pohlížíte kritickým okem?

Ano, dívám se na premiérách. V poslední době si je dokážu i užít, jako všechno, když jsem někde s manželem a děti hlídá moje nebo jeho maminka. Těch okamžiků jsme za poslední dva roky zažili málo, slovy asi tři (smích), takže si je pak moc užíváme. Od té doby, co mám děti, už ani nejsem tak kritická, nemám na to čas. (smích)

Poslední dva roky nebyly úplně jednoduché, nejen pro herce. Jak jste je prožila Vy? 

Je mi to až blbý říct, ale krásně. Založili jsme si rodinný obchůdek láskaje.cz, který si ňuňáme jako třetí miminko. (smích) Moje ségra Sára nám navrhuje lokální kolekce, Matyášův brácha Víťa všechno fotí. O chod se staráme my, teď hlavně Maty. Snažíme se to posouvat pořád dál a dál, pracujeme pouze s přírodními materiály, všechno vymýšlíme spolu v obýváku, když děti spí. Strašně moc nás to baví, dá se skoro říct, že jsme tomu absolutně propadli. Teď nově máme neskutečně heboučké roláky z v Čechách nevídaného materiálu, stoprocentní turecké bio bavlny, máme nádherné svíčky, teď přibyly i čepice. Chystáme spoustu dalších překvapení, jsem z toho nadšená, ale nechci nic prozrazovat.

Také Vám před časem vyšla kniha o cestování DobroDruhům. Už máte nějaké plány, kam byste se chtěli příště podívat?

Manžela už svrbí pohorky, jak se říká, ale pro mě je teď největší výlet do Divoké Šárky. (smích) Užívám si teď dobrodružství domova a dětí.

A daří se Vám při tom i odpočívat?

Ne. Ale to se mi nedařilo nikdy, obávám se, že to nesouvisí s dětmi ani s herectvím, je to genetická vada po matce. (smích)

Previous Next

Tereza Ramba (* 29. června 1989, herečka)

Herečka, původním jménem Voříšková, se narodila v červnu 1989. Vystudovala hereckou konzervatoř. Před kamerou debutovala v roce 2006 v teenagerovské komedii Rafťáci, od té doby natočila desítky filmů a seriálů, včetně zahraničních. V posledních letech jsme ji mohli vidět ve filmech Po strništi bos, Vlastníci, Deníček moderního fotra, pohádce O vánoční hvězdě, ale také jako divadelní Julii na Letních shakespearovských slavnostech nebo Emu Černou v Amerikánce. Diváci ji znají z TV seriálů, například Dabing Street, Vodník, Živé terče nebo Modré stíny.