Neviděl jsem jediný díl StarDance!

Z Josefa Maršálka se v posledních letech stala nepřehlédnutelná televizní hvězda. Ještě předtím si vousatý sympaťák vydobyl jméno na kulinářském poli doma i v zahraničí – patří mezi absolutní cukrářskou špičku. Své zkušenosti nyní úročí v pořadech Peče celá země i Buchty po ránu, nedávno ale vtančil i do dosud neprozkoumaných vod oblíbené show StarDance.

Ve StarDance jste před pár měsíci zazářil, málokdo tipoval, že se dostanete tak daleko. Jak svou účast hodnotíte dnes, s odstupem?

Já se netajím tím, že jsem a priori do tohoto projektu jít nechtěl, neměl jsem pocit, že je pro mě, necítil jsem se být osobností, která si účast ve StarDance zaslouží. Nicméně po nějakých čtyřech měsících přemýšlení jsem nabídku s velkým respektem a vážností přijal a celou energii, kterou jsem disponoval, jsem do tohoto projektu vložil. Tím, jak jsme s Adrianou postupovali soutěží až do 8. dílu, jsem byl více a více přesvědčený, že má účast ve StarDance byla validní. Ať chcete, nebo ne, vyšlapal jsem chodník ne jenom těm, kteří přijdou po mně, ale rozhodně ta účast ukázala divákům to, že nemusíte být dokonalý, ideální a nemusíte mít predispozice k čemukoliv, ale v životě vám nic a nikdo nebrání v tom to alespoň zkusit. To, jak cokoliv v životě dopadne, je ze začátku strašně obtížné odhadnout.

Ze StarDance jste rychle přeskočil do show Peče celá země, v aktuální třetí řadě jste opět jejím porotcem.

Já ten projekt miluju. Miluju i jeho anglickou originální verzi. Ten formát má neuvěřitelný přesah do společnosti, do praktického života a je báječné sledovat to, jakou obrovskou sílu má jídlo. To, když se lidi sejdou u jednoho stolu a můžou si společně na něčem pochutnat a u toho probírat své každodenní starosti, problémy, nebo naopak oslavovat úspěchy či jen tak být. K té roli přistupuji velmi důsledně a s respektem; snažím se oprostit od jakýchkoliv osobních sympatií, s nikým se nestýkám a s nikým nic nediskutuji. Jdu tam s čistým štítem a těším se na to, čím mě soutěžící ve stanu překvapí. Musím říct, že tato řada se výjimečně povedla, což je tím, jaké osobnosti nám tam přišly.

Úspěch u diváků mají i Vaše pořady, nyní je na pořadu dne druhá řada Buchet po ránu. Jak takový pořad vzniká? Co všechno musíte připravit, udělat pro jeden díl?

Dvacet dílů Buchet po ránu se natočí za deset natáčecích dnů, snažíme se jeden díl natočit za tři až tři a půl hodiny. Potom máme hodinu pauzu na oběd a jde se na druhý díl. V polovině těch deseti dnů máme dva až tři dny pauzu na nádech. Je to intenzivní natáčení. V každém dílu jsou tři až čtyři recepty, máme jich připravených zhruba sedmdesát až osmdesát. Je potřeba, aby perfektně fungovaly, nesmí se během natáčení stát, že něco takzvaně vybuchne.

Kdo Vám v tom nejvíc pomáhá?

Má milovaná sestra Zuzka, která coby pomocná cukrářka a technoložka dělá veškerou přípravu. To znamená, že pokud například máme péct kynuté buchty, technoložka připraví vykynuté těsto, připraví buchty s náplní, a ještě je připraví tak, aby už byly také upečené. To samé děláme my před kamerou, ale díky té předpřípravě nemusíme reálně čekat na to, než nám ten produkt vykyne nebo si odpočine, nebo se upeče. Tento proces opravdu vyžaduje vysokou souhru a logistiku. Velmi si vážím toho, jak moc jsme sehraní, a že na to se domluvit, potřebujeme jenom pár slov, a někdy ani to ne.

Jdu tam s čistým štítem a těším se na to, čím mě soutěžící ve stanu překvapí.

Na Vaše pořady se lidé hojně dívají, ale jaký jste Vy sám televizní a filmový divák?

Rozhodně náročný a to tak, že velmi. Já miluju spoustu filmů, které vznikly před devadesátými lety. Mám pocit, že mají neuvěřitelně propracované scénáře, na plátně uměly zachytit milion malých detailů, které na první dobrou nevnímám, a naopak si jich všímám, až když to vidím podruhé, potřetí nebo počtvrté. Většina těch klasických českých komedií, od Vorlíčka s Macourkem, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského nebo Svěráka a Smoljaka, má neskutečně hezký humor a spoustu detailů, které mě jako diváka velmi baví. Jednou za čas zajdeme do kina na něco opravdu velkého, velmi mě bavila Lady Gaga v Klanu Gucci, také jsem velmi rád zhlédl novou verzi West Side Story od Stevena Spielberga.

Doporučil byste našim čtenářům nějaký Váš oblíbený film či seriál?

Se seriálem, pakliže to nebude vyloženě nějaký klasický, moc nepomůžu, i když se mi líbila série o Černobylu pro svůj dramatický přesah. Rád jsem se podíval na poslední díl Indiana Jonese, bavila mě Cruella od Walta Disneyho nebo Vánoční příběh z českých luhů a hájů.

Díváte se zpětně na Vaše pořady?

Dívám se na Peče celá země, abych se poučil z vlastních chyb, zjistil, co funguje, a čeho se vyvarovat. Na Buchty po ránu už méně a například jsem neviděl jediný díl StarDance. Já to mám v sobě uvnitř uložené napořád a nemám potřebu se na sebe koukat. Mám to opravdu spíše jako studijní materiál. A v tom mi pomáhají i lidé, kteří mě sledují například na sociálních sítích, na Instagramu. Ti mi poskytují docela relevantní zpětnou vazbu, a já si jí samozřejmě považuji.

Josef Maršálek (* 3. dubna 1982)

Lásku k pečení získal již v dětství díky svým babičkám a tetám. Na přání rodičů vystudoval gymnázium, teprve poté se vyučil jako pekař a cukrář. Během dálkového studia vysoké školy hotelové začal pracovat v zahraničí, nejprve v anglickém Bathu, ke konci studií pak v londýnském obchodním domě Harrods. Tam pracoval sedm let, postupně získal ocenění kuchař roku i manažer roku. Jeho dezerty odebírala i britská královská rodina. Rok také strávil v Indii. Diváci ho mohli vidět v pořadech Peče celá země v roli porotce nebo v pořadu Buchty po ránu. V roce 2023 se zúčastnil soutěže StarDance.