Rozhovor
Katarína Knechtová: Není lehké se mnou vydržet
22. prosinec 2015
|
|
Foto Jakub Gulyas
Foto Jakub Gulyas
Kdysi vyprodávala haly se slovenskou kapelou Peha, ale před sedmi lety zvolila sólovou dráhu. S třetím sólovým albem Prežijú len milenci se posouvá nejen hudebně, ale i sama v sobě. Kromě toho se hodlá konečně stát matkou.
Co to s tebou udělalo?
Byla jsem ráda, že to bylo tak radikální. Na těch písničkách bylo cítit, že byly dělané pod tlakem. Pod vlastním tlakem. Měly blbou energii, byly prosáklé jakýmsi strachem. Pak jsem si utřídila myšlenky a začala skládat s větší lehkostí. Výsledek jsem poslala zase Christianovi, protože to on vlastně mohl za to, že můj hudební život už nebyl takový jako dřív. Chtěla jsem od něj radu, jak dál. A tak jsem se dvěma písněmi skončila zase v jeho studiu. Tam už byla pohoda, grilovačky a povídání o hudbě. Fakt mě to bavilo, že jsem pochopila, že budu prostě jen zpěvačka a autorka hudby a zbytek ať řeší ti, co tomu rozumí.
Co přesně jsi dělala v té Indii?
To byl naprosto uvolňující výlet. Fungovala jsem tam jen s peněženkou, plavkami a dezinfekcí. Úplně jsem opustila svůj tradiční svět a přestala jsem přemýšlet o čemkoliv, co se děje doma.
Tíhneš k východním filosofiím, nebo byl výběr Indie náhoda?
Spíš šlo o náhodu. Mám kamarádku ze střední školy, která žije v Karibiku. Setkáváme se spolu každých tři až pět let. Buď přijedu za ní na Svatou Lucii, nebo jedeme někam na výlet. Za ty roky se dost našla v józe a stala se instruktorkou. Do Indie se vydala na kurz, já se k ní vlastně jen přifařila. Takže jsme se obě věnovaly józe a hodně cestovaly.
Před tím výletem jsi taky měla silný vztah k józe?
Ano, cvičila jsem ji, ale nikdy ne tak intenzivně jako v Indii. Musím ale přiznat, že právě tam jsem k ní více přilnula, udělala si nějaký názor, pochopila ji do hloubky. Tamní cvičení ale nemá s jógou, jak ji známe v našich podmínkách, nic moc společného…
Co říkáš na populární bikram jógu?
Z pohledu Indů je to kravina. Oni mají čtyři základní principy cvičení jógy, moderní odnože se tam příliš nechytají. Jóga má být přirozená. A když cvičíš v extrémním horku, na které nejsi zvyklá, pak je něco špatně. Lidé vymyslí cokoliv, aby přitáhli lidi. Není to o tom.
Je pravda, že stylů jógy jsou spousty. Setkala ses s nějakou netradiční?
No jasně. Teď tě ale chci trochu šokovat. Představ si, že v Americe existuje něco, co se jmenuje Tequilla Yoga. Spočívá v tom, že velmi sexy instruktor před cvičením rozdá ženám panáka Tequilly, a pak začne předcvičovat úplně triviální cviky. Asi si myslí, že tak spálí víc kalorií. Ten zakladatel cestuje po celém světě a šíří tuhle myšlenku dál. A víš co? Má docela úspěch!
Kdy tipuješ, že tenhle zázrak dorazí i k nám?
Snad nikdy! Ale víš co, to je stejné, jako když nějaký „guru“ začne tvrdit, že ovoce goji má rekordní počet antioxidantů, přitom když máš mozek, zjistíš, že naše borůvky jich mají víc. Lidi prostě snáz uvěří něčemu exotickému, než tomu, co mají u nosu. Tyhle věci mě zajímají, svět je veliký, ale mám zdravý rozum. Není dobré všechno brát jen podle trendu.
A jaký jogínský směr tedy vyznáváš?
Mám dobré zkušenosti s iyengar jógou, ta se cvičí s pomůckami, díky nimž dosáhneš jednotlivé asany jednodušeji a přitom je cvičení efektivnější. Byla vymyšlená tak, aby jógu mohl cvičit každý. Protože ne všichni se umíme dotknout rukama chodidel, nejsme tak dokonale rozhýbaní.
A jak se tedy cvičí v Indii?
Bylo to velmi intenzivní. Cvičili jsme na lačno od šesti od rána do jedné odpoledne. Ten trénink měl několik částí. Nejdříve jsme se věšeli na takové látkové popruhy, aby se uvolnilo svalstvo. Potom jsme měli přednášku o tom, jací jsme všichni blbci, že neumíme správně stát na vlastních nohách. Učila jsem se pět hodin v kuse vnímat svoje chodidla! To bylo dost psychicky náročné. Naučila jsem se tím velké trpělivosti. Když jsem se pak vrátila domů, jednak mě nebolela záda. A taky mě nikdo nedokázal rozčílit! Mohly kolem mě padat bomby a mě to bylo jedno.
Katarína Knechtová
Rozhovor
Foto Jakub Gulyas
Nemáte ještě Skylink? Není nic snadnějšího – Přejděte ke Skylinku!