Syndrom vyhoření může zažít úplně každý

Patří mezi stálice českých obrazovek a jeho hlas je známý z pořadů Českého rozhlasu. Moderátora Aleše Cibulku fascinují filmové hvězdy první republiky, a ačkoliv o nich napsal už tři knihy, žít v této době by nechtěl. Spokojený je prý právě teď a tady, po boku svého životního partnera, dabéra a herce Michala Jagelky.

Chystáte i letos křest Vašeho kalendáře pro pamětníky?

No samozřejmě, letos bude v pořadí třináctý, tak doufám, že tahle číslovka přinese čtenářům štěstí. Když si uvědomím, na kolika psacích stolech či knihovnách můj kalendář leží, je to pro mě velký závazek. Anebo na ledničkách! Mimochodem, víte, že právě lednička je druhé nejčastější místo, kde mají lidé stolní kalendář? Takže by vlastně neměl být „stolní“, ale „ledničkový“.

Co se Vám na starých filmech vlastně líbí nejvíc?

Pamětnické filmy, jak jim dneska říkáme, byly točeny s jediným účelem – aby běžní lidé zapomněli, že je válka, že je hlad a bída. Za pár korun mohli jít do biografu a tam si užívat příběh nesmrtelného Kristiána nebo chudé Madly z cihelny, která ke štěstí přišla. Větší ambici filmy tenkrát neměly. Zajímavé je, že to funguje i po více než osmdesáti letech od jejich vzniku. Nemusíme už zapomínat uměle na hrůzy války, ale dnešní přetechnizovaná doba je tak hektická, že ve starých českých filmech opět hledáme klid, pohodu, romantiku, džentlmenství a hlavně – happyend!

Najděte si toho nejlepšího chlapa na světě a máte vyhráno

No to určitě ne! Ve filmu ta doba vypadá jistě romanticky, ale jsem spokojený teď a tady. Co se týká zdravotnictví, sociálního zázemí – díkybohu že jsme tam, kde jsme dnes. Ale jsou věci, které bychom si mohli z té doby vzít, třeba to zmíněné džentlmenství. I když dneska už by to byl asi „harašment“, když pán pomůže dámě do kabátu nebo jí galantně otevře dveře.

Co Vás víc naplňuje – práce v rozhlase, nebo před kamerou?

Obojí. Co se zrovna namane. Ale, přiznám se, teď je to zrovna rozhlas. Nikdy mě nezklamal, vždycky mě podržel. Ale pokud přijde nabídka z televize, jsem připraven!

V pořadu Tobogan, který moderujete již několik let, máte pravidelně známé hosty. Nedochází Vám už někdy jako spoluautorovi nápady na to, koho do rozhlasu pozvat a o čem si povídat?

Vůbec ne! Letos slaví náš pořad 30 let svého trvání. Jsme nejdéle vysílaným zábavným rozhlasovým pořadem v Evropě, druhým na světě. To vám prostě nemůžou dojít nápady, když nesete hrdý prapor takové hrdé historie. Přicházejí nové hvězdy a ty „staré“ mají nové nápady a projekty. Spíš bychom potřebovali více sobot, abychom mohli uspokojit všechny zájemce o hostování. 

V televizi Barrandov jste měl pořad, v němž jste navštěvoval známé osobnosti u nich doma. To musela být docela zábavná práce, vzpomínáte na natáčení rád?

Moc, a vůbec na celou tu dobu v této televizi. Natočili jsme 120 dílů pořadu Sejdeme se na Cibulce, 52 dílů pořadů Můžu dál?, několik Silvestrů, bylo toho opravdu hodně, no, ale co se dá dělat. Dnes tam pracují zase jiní, taková je prostě naše umělecká branže. Nelze nad tím plakat. Ale jsem moc rád, že diváci mají mé pořady stále ve své paměti. 

Inspiroval Vás právě pořad Můžu dál? k pořízení historické roubenky na Kokořínsku?

Nene, tu už jsme s mým Michalem dávno měli. Letos je to přesně deset let, kdy se z nás stali chalupáři a na naši dvě stovky let starou roubenku si jezdíme doplňovat energii a relaxovat.

Před pár lety jste prý prodělal syndrom vyhoření. Jak jste se s touto zkušeností popral?

Tak tady odpovím zcela šalamounsky – kupte si knihu, kterou jsme o tom napsali společně s publicistkou Agátou Pilátovou a s psychiatrem Radkinem Honzákem Vyhořet může každý – a tam se to dozvíte!

Jste stále takový pracant a pedant, nebo jste se už naučil odmítat některé projekty a nabídky?

Teď jste to řekla přesně – naučil jsem se říkat NE, aniž bych měl pocit, že dělám něco špatného. Dnešní doba je bohužel zaměřena na výkon a na totální zápřah, ale naše těla nejsou tak výkonné stroje, aby to vydržela. Takže když dneska řeknu NE, jsem v pohodě. 

Se svým partnerem jste spolu přes dvacet let, máte nějaký recept na spokojený vztah?

Ano! Najděte si toho nejlepšího chlapa na světě a máte vyhráno. Můj Michal mě tolikrát podržel ve všech nesnázích a průšvizích, které život přináší, že mu nepřestanu být vděčný do konce života. Rádi si spolu povídáme, rádi spolu diskutujeme, rádi se spolu smějeme – a přesně jak říkáte, letos 4. prosince to bude přesně 20 let. Důležitý je prostě humor, tolerance, láska – no, to se mi to říká, když mám doma takhle úžasného chlapa!

Aleš Cibulka ( *25. března 1977 moderátor)

Pochází z Chodova u Karlových Varů. Jako moderátor začínal v roce 1992 v karlovarském soukromém rádiu. V Praze vystudoval Vyšší odbornou školu hereckou. Poté působil dva roky coby moderátor Snídaně s Novou a Dobrého rána s ČT. V České televizi uváděl zeměpisnou soutěž pro děti Baťoh a účinkoval v pořadu věnovaném českému jazyku O češtině. Spolu s herečkou Jiřinou Jiráskovou moderoval dvakrát slavnostní udílení cen Týtý. Na TV Barrandov byl od roku 2013 průvodcem talk show Sejdeme se na Cibulce a velký úspěch měl i jeho pořad Můžu dál? Kromě televize moderuje v Českém rozhlase Dvojka talk show Tobogán, která letos slaví 30 let.