Sci-fi a horor? Jako chleba s máslem

Seriál Lovecraftova země se odehrává v 50. letech, kdy v USA stále funguje rasová segregace. S tvůrkyní seriálu Mishou Green jsme hovořili o sci-fi, hororu, Afroameričanech v hlavních rolích a knižní předloze úspěšného projektu HBO.

Co Vás přimělo k adaptaci románu Lovecraftova země ve formě televizního seriálu? 

Lovecraftovu zemi napsal Matt Ruff a myslím, že to je úžasná kniha. Co se mu povedlo, je výjimečné. Ve sci-fi a od něj odvozených žánrech se totiž příliš často nesetkáváte s Afroameričany jako hlavními hrdiny.

A co Vás zajímalo na samotných žánrech – sci-fi a hororu? 

Fanouškem hororů jsem byla celý život. Ten žánr je mi blízký jako chleba s máslem, znám jej důvěrně od svého dětství. A vždy se mi líbil nápad natřít na krajíc ještě jednu vrstvu másla – skutečné emoce. Horor je k tomu skvělou příležitostí, tak jsem jen vymýšlela, jak to udělat co nejlépe. 

Jak se Lovecraftova země liší od Vaší předešlé série Underground?

Rozměrem celého projektu. Je mnohem větší. Underground byl mou první seriálovou prací, vytvořila jsem ho s Joem Pokaskim a spoustu věcí, které jsme vymysleli, jsem chtěla přenést i do Lovecraftovy země. Nakonec je ale novinka mnohem epičtější a rozmanitější. Chtěla jsem sci-fi epizodu, chtěla jsem dobrodružnou epizodu a chtěla jsem použít motiv prokletého domu.

Underground jste točila s Jurnee Smollett, jaké bylo setkat se s ní nyní znovu? 

Skvělé! Vybudovaly jsme si pouto důvěry, které nás zároveň žene dopředu. To, jak bude naše spolupráce vypadat, jsme si nastavily už při práci na Undergroundu. Takže teď už bylo všechno mnohem hladší. 

Série se odehrává v segregované Americe padesátých let, zároveň má však divák pocit, že se to celé děje v současnosti. Je to záměr? 

Mám pocit, že historie má tendenci se opakovat a zároveň před ní nikdy neutečeme. Oboje mě na ní vlastně hodně baví. Je pro mě něčím jako mapou, na níž lze přehledně vystopovat, jak se vše událo. Jedna z hlavních myšlenek během vzniku seriálu byla vytyčit paralely minulosti a naší současnosti. Co jsme se naučili? Co můžeme změnit? Co se nezměnilo? Co je třeba změnit? Vše je propojené. Žánr sci-fi je v tomto případě pohodlný v tom, že nezná čas jako reálnou veličinu, že v něm tvůrci mohou svobodně cestovat a překračovat jej napříč.

Jaká byla práce s tak talentovanými herci? 

Snadná. Myslím, že snadná a inspirující. Je inspirující chodit do práce a vidět, jak se všichni snaží zvednout nastavenou laťku o minimálně dalších sto procent. To přesně odpovídá mému celkovému nastavení. Nejlepší bylo sledovat herce, když každý den přijeli na natáčení a dávali ze sebe to nejlepší. Díky tomu k nim cítím obrovský respekt. Jak pracovali s emocemi a kolik jich byli schopni ze sebe pokaždé vydat na místě, to pro mě bylo jako jízda na horské dráze. Neustále jsem z toho měla husí kůži. Navíc jsou to všichni hodně sympatičtí lidé. Setkali jsme se na projektu, kde to, že ze sebe vydáváte maximum, není jen váš osobní pocit. 

V sérii jsou k vidění i pomyslná monstra, která symbolizují rasismus či zacházení policie. A co monstra nadpřirozená, uvidí diváci i ty? 

Ano! Když jsem knihu četla poprvé, právě toto mě zajímalo. Když se monstra objeví, téměř se vám uleví. Lidská monstra totiž v příběhu vzbudí tolik tenze, že když přijdou na řadu ta nadpřirozená, všichni si oddychnou: „Hurá, tohle jsme potřebovali, aspoň nějaké vydechnutí.“ Přesně tento pocit jsem chtěla přenést a zprostředkovat publiku v úvodní epizodě, protože přesně to zažívají Afroameričané každý den. Do žánru hororu se nemusejí nijak dostávat, je jejich všednodenní realitou. 

Lovecraftova země nepracuje se stereotypem Afroameričanů v žánru hororu – zde se nejedná o žádné líné jedince. Byl to záměr? 

Sama sebe necenzuruji, bílá barva mě nevyvádí z míry a vyprávět příběhy o Afroameričanech pro mě není ničím výjimečným. Je to pro mě naprosto přirozené a zcela to odpovídá tomu, kým jsem. Je vtipné, že v celosvětovém kontextu to nějak výjimečné asi je, pro mě se však jedná o něco zcela normálního. 

Příběh se soustředí i na několik rodinných témat. Jsou Vám některá z nich osobně blízká? 

Mám pocit, že každá z postav zobrazuje pocit, jaké to je být Afroameričanem, a zároveň problémy, s nimiž se v dnešním světě potýkáme. Obecným tématem série je způsob, jakým vyslovujeme právě tu svou pravdu. Jakým způsobem odkryjeme věci, které jsme skryli v sobě, jak budeme bojovat proti zlu. Je to něco, s čím bojuje každý a určitě přesahuje rámec seriálu i jeho žánr.

Misha Green (* 22. září 1984, scenáristka)

Americká televizní scenáristka a producentka, která se do širšího povědomí dostala díky původnímu seriálu HBO Lovecraftova země (jako showrunner) a předtím jako producentka historického dramatu Underground. Ale to přirozeně nebyly její jediné projekty, jako řadová scenáristka si ostruhy získala už při psaní seriálu Hrdinové.