Rozhovor s zpěvačkou Lenkou Dusilovou

Pandemii beru jako příležitost měnit a pouštět

Rozhovor se zpěvačkou Lenkou Dusilovou

Navzdory alternativním polohám své hudby se Lenka Dusilová řadí mezi nejúspěšnější české hudebnice. Potvrdilo to i její poslední album Řeka, které zazářilo v recenzích i třeba na letošních Andělech. Co pro ni album znamená, jak se do něj i do jejího života promítla pandemie a co chystá nyní, kdy se živé umění probouzí zpět k životu?

Vaše hudební kariéra začala již v 10 letech. Myslíte, že pro úspěch v tomto odvětví je potřeba začít co nejdříve, nebo se lze prosadit, i když začnete třeba ve 40?

Neznám správnou odpověď. Myslím, že vše je možné. (smích) Například Iva Bittová též začínala svou hudební dráhu až v dospělém věku. Pravda, hudební zázemí a základy získala již doma ve své muzikální rodině… Myslím, že je důležité vůbec v životě, ať už je to kdykoliv, objevit to, v čem je člověk silný a užitečný a na tom stavět. Lépe později než nikdy.

Za sebou máte spolupráce s řadou známých interpretů. Na které z nich vzpomínáte nejraději?

Všechny spolupráce byly pro mě silné a poplatné mému věku a období, ve kterém se odehrály. Když to vezmu od dávné historie po současnost, tak začnu u mé rodiny. Máma a brácha, kapela Sluníčko, se kterou jsem začala opravdově koncertovat, David Koller, který mě popostrčil k psaní vlastního autorského repertoáru, nebo Martin Ledvina, s kterým jsme pro sebe „objevili Ameriku“ a natočili v San Franciscu album Mezi světy. Zlomová byla spolupráce s tanečním experimentálním divadlem Spitfire Company, kdy jsem se hudebně začala maximálně osvobozovat. No a samozřejmě poslední spolupráce s Aid Kidem a Petrem Ostrouchovem byla po mnoha zkušenostech nejharmoničtějším a nakonec neočekávaně hlubokým krásným ponorem do hudby a příběhu alba Řeka. 

Je důležité objevit to, v čem je člověk silný a na tom stavět 

Na letošních Andělech jste obdržela hned tři ceny včetně alba roku. Co myslíte, že na něm natolik zaujalo porotce, co byste na něm vyzdvihla Vy sama?

Tak album není jednoznačně obyčejným písňovým albem, spíše tokem různorodou hudební emotivní krajinou. Velmi oceňuji akademii, že tohle umanuté album od umanuté hudebnice takto přijala a myslím, že je to pro hudebníky dobrá zpráva, že svobodnější hudební tvar se může prosadit i v hlavních kategoriích. Album je protkáno pro mě silnými, až regresivními momenty, které se vztahují k zátěžovým místům v mé rodinné historii, a je poklonou těm, kteří těmito momenty v mé rodině procházeli. Dost to pro mne znamená.

A jaká je Vaše nejoblíbenější písnička na nové desce?

Mám nejraději celé album v celém kontextu. Někdy mě baví poslouchat některé skladby beze slov, někdy spíš tu nářezovější část. Nejvíce se těším na hraní této hudby na koncertech. Jak budou skladby ožívat a jak se jejich znění bude postupně ještě vyvíjet… Jak živé bytosti! (smích)

Jak dopadla na Vaše působení pandemie?

Tak to je nejen pro lidi z uměleckého prostředí smutný příběh. Povětšinou. Přežila jsem ten pandemický rok s velkými finančními ztrátami, ale snad bez velkého zadlužení. Objevila jsem též spoustu starých stínů, se kterými se teď musím popasovat, abych byla stabilnější nejen v krizových situacích. Tento vhled beru jako příležitost měnit a pouštět. Jsem moc ráda, že se snad přes léto budeme moci všichni dosytit. Jen se modlím za moudrost a osvícení těch, kteří jsou zodpovědní za náš celonárodní organismus… Nemám v ně příliš důvěru a bojím se tvrdé zimy. 

A co Vás drželo nad vodou, co Vás inspirovalo?

Loňský rok jsme tvořili album Řeka a byl to milosrdný krásný čas s hudbou a dobrými lidmi, se kterými jsme se navzájem inspirovali. Takže hudba… Paralelně mě moc držela láska a zodpovědnost k synkovi. Kvůli němu bych nechtěla padnout na dno.

Živá hudba už konečně začíná opět být na pořadu dne. Jaké máte letos plány, co se týče koncertů a akcí? Na co se těšíte nejvíc?

Prozatím mám během léta vždy o víkendu aspoň jedno hraní a jeden dvoudenní hudební workshop. Připravuju nabušený koncertní program postavený na velké části alba Řeka, ale i starších věcech, společně s kapelou Květy. Rádi bychom, pokud to situace dovolí, odehráli během podzimu a jara turné a konečně pokřtili album Řeka. Vedle toho paralelně budu opět koncertovat sólově či v duu s koproducentem alba Řeka – elektronickým hudebníkem a skladatelem jménem Aid Kid. 

A nakonec, máte své oblíbence na poli filmové hudby? Ať už skladatele nebo filmy, jejichž soundtracky Vám utkvěly v hlavě?

Nejsem příliš v rozhledu, co se týče konkrétně filmových skladatelů, a chtěla bych být poctivá ve výčtu, tak se do toho raději nebudu pouštět. Nicméně tíhnu ke skladatelům soudobé hudby pohybujícím se v klasickém, ambientním či elektronickém žánru. Na světe je mnoho krásné hudby.

 


Lenka Dusilová (* 28. prosince 1975, zpěvačka)

Je zpěvačkou a skladatelkou, jejíž tvorba balancuje na hraně populárních a alternativních žánrů. Už v 16 letech stála v čele rockové kapely Sluníčko, na což navázala společně s Davidem Kollerem deskou Pusa. Z její sólové kariéry dále stojí za vyzdvižení album Mezi světy nahrané v koprodukci s americkými jazzisty v San Franciscu, originální Eternal Seekers vytvořené ve spolupráci s Beatou Hlavenkovou a Clarinet Factory či právě poslední nahrávka Řeka.

Rozhovor
Foto Zuzana Bonisch

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na

Available on App Store Get it on Google play PC a MAC