Je mladá, krásná a talentovaná. Česko-polská zpěvačka Ewa Farna (23) letos slaví neuvěřitelných deset let na scéně a každý den prý děkuje Bohu za to, že dělá to, co dělá, a že se má dobře. A za pár týdnů svou první úspěšnou dekádu oslaví s fanoušky největším koncertem své kariéry!
Letos je to deset let, co jste rozjela svou hudební kariéru, takže ta sláva a popularita u Vás přišla v docela kritickém věku. Nestouplo Vám to v těch nácti trochu do hlavy?
Myslím si, že ne, já totiž žádnou náročnou pubertou neprošla. I když od bráchy jsem si párkrát něco v tom smyslu vyslechla. Měli jsme totiž doma jednu televizi, on ukořistil ovladač dřív a koukal na nějaký svůj oblíbený pořad. No a já byla natěšená na něco úplně jinýho, takže jsem mu ten ovladač vzala a přepnula kanál s tím, že teď se prostě musíme dívat na to moje. A v tu chvíli mě uzemnil hláškou, jestli si jako myslím, že jsem taková hvězda, že tady budu o všem rozhodovat, tak to se teda pletu. (směje se) Takže jsem to pak zas pokorně vrátila zpátky a dívali jsme se na jeho Top Gear nebo co. Brácha mě setřít uměl, ale vždycky jen takhle z legrace, v takových těch každodenních maličkostech.
Takže Vás nikdo nemusel držet „nohama na zemi“?
Jako že by za mnou přišla máma, zatřásla se mnou a řekla, ať už se laskavě proberu, že tohle není normální, to fakt ne. Já vlastně ani přesně nevím, jak by to „nenormální“ mělo vypadat. Vyrostla jsem v naprosto skvělé rodině, vždycky jsem se měla dobře, měla jsem vše, co jsem potřebovala. Když jsem potřebovala nový triko, dostala jsem ho. Nebyla jsem rozmazlovaná v tom směru, že bych dostala rovnou tři, to ne. Neprožila jsem takový ten klasický „americký sen“, kdy z ničeho máte najednou všechno a zblázníte se z toho. To je asi taky jeden z důvodů, proč to se mnou, doufám, nezamávalo. Fungující rodinný zázemí je podle mě klíč ke všemu.
Dostat se takhle malá do šoubyznysu je pro dítě určitě náročné. Měli rodiče tendenci Vás nějak chránit?
No jasně, naši vždycky razili postoj, že dokud mě to baví, ať to dělám, a když to chtít nebudu, tak můžu kdykoliv přestat. Nikdy mě nikam netlačili. Kdysi na začátku kariéry, kdy jsem ještě naivně četla všechny internetové články a diskuze, mě dokonce měli tendenci trochu odrazovat. Protože lidi umí být fakt zlí a útočit na vás v podstatě bez důvodu, což jsem v těch dvanácti vůbec neuměla pochopit a dost mě to sebralo. Dneska už to vůbec nečtu, prostě jsem se smířila s tím, že takhle to u nás funguje – spousta lidí je schopná něco poplivat dřív, než to pořádně pozná.
Říkáte u nás – myslíte v Česku, nebo Polsku? Je v přístupu fanoušků nějaký rozdíl?
Těžko říct… Asi články v polských novinách a časopisech bývají zpravidla mírnější než v Česku. Ale obecně bych to nesrovnávala, není to o národnosti, ale o konkrétních lidech. A když má někdo zlou povahu, je jedno, jestli je to Čech, Polák nebo Slovák.
Vrátím se ještě k tomu Vašemu jubileu. Z dětského snu se za deset let stala regulérní práce – pořád Vás to tak baví?
Baví, jinak bych to asi nedělala. Je to sice práce, ale pořád je to hlavně hobby a naplňuje mě to. To bych přála každýmu, aby to tak se svou prací měl, protože to je něco fantastickýho. Já se na každej koncert těším, i když jedu někam třeba deset hodin, tak jsem pak nadšená a každou noc chodím spát s tím, že děkuju za to, jak se mám, a že můžu těch deset hodin na ten koncert vůbec jet a oni mě tam chtějí! (směje se) Samozřejmě, že je to občas únavný, ale já to vnímám pořád hrozně pozitivně. Dělám to pro sebe, pořád se rozvíjím a pokaždé, když vylezu na pódium, můžu si tam dělat v podstatě, co chci. Neznám lepší práci, nebo aspoň ne pro mě. Nechci, aby to vyznělo neskromně, ale neumím si vlastně představit, že bych dělala cokoliv jinýho, co by mi šlo líp než právě tohle. Nic jinýho v podstatě líp ani neumím. (směje se)
Takže si dokážete představit, že to budete dělat celý život? Jak říkají někteří Vaši kolegové – nejlepší smrt by byla ta na jevišti?
No tak to zase fakt ne! (směje se) Ale jinak bych to dělala ráda, protože ona je ta práce hrozně pestrá. Není to jen o zpívání a koncertech, člověka to „zavane“ k různým příležitostem. Třeba si zahraje v pár seriálech, což už se mi taky poštěstilo, můžete si založit vlastní značku oblečení, udělat třeba kolekci sluchátek, porotcovat v talentové soutěži… Je strašně možností, kam se posouvat, pořád můžete zkoušet něco nového.
Asi jste ale aspoň nějakou dobu na zadní vrátka myslela, přece jen jste začala studovat práva…
Je to tak, chtěla jsem zadní vrátka. Ale po čase mi došlo, že školu studujeme, abychom pak mohli pracovat. A mě ta škola paradoxně v práci omezovala. Taky jsem si nevybrala úplně nejlehčí obor. (směje se) Prostě to nešlo dohromady, takže jsem se musela rozhodnout a samozřejmě dostala přednost hudba. Ale rozvíjet se chci pořád, neustále něco vymýšlím. U mé práce mě baví i všechny ty věci kolem. Třeba teď dělám super věc – oblečení, které jsem měla na velkých akcích, jako jsou Slavíci, Andělé… Tak to začínám prodávat ve svým e-shopu. Beztak je potřeba to občas filtrovat, už se mi to nevejde do skříní. (směje se) Často jsou to jedinečný kousky, šaty, co mi byly ušity na míru. Takže se prodají i za docela dost peněz. No a ten výdělek pak dávám neziskové organizaci Borůvka, která pomáhá lidem s fyzickým postižením začlenit se, nebo jim dokonce vytváří pracovní místa. Borůvka je za to, myslím, ráda, fanoušci, co si koupí kus mého šatníku, jsou nadšení, já jsem nadšená… A tak to má fungovat.
Taky jste teď sama sobě manažerkou a pod Vaší taktovkou vzniká koncert k oslavě těch deseti let…
Manažerkou ne, ale je pravda, že poprvé jsem producentem takové akce. Ten koncert bude 11. listopadu ve Fóru Karlín a bude to největší koncert mé dosavadní kariéry. Zazní tam jak nový písničky, tak ty úplně první hity, co mě proslavily. Bude tam i celá řada hostů, třeba Klára Vytisková nebo Majk Spirit, show, tanečníci… A celé si to poprvé řídím od A do Z sama, což je sice docela náročný, ale mě to hrozně baví, celý si to tak jako „piplám“ přesně podle svých představ. Vybrala jsem si kolem sebe fantastický tým lidí, kteří na tom společně makají a jsem strašně šťastná, že do toho šli. Je to pro mě takový dítě, nosím to v sobě už skoro rok a teď už to mám fakt za pár. (směje se) Nemůžu se dočkat!
Ewa Farna, zpěvačka (*12/8/1993)
Ewa Farna je zpěvačka populární hudby, zpívá v českém i polském jazyce a za svou desetiletou kariéru posbírala řadu českých i polských hudebních cen. Pochází z české části Těšínska, kde vyrůstala s rodiči a bratrem. Ve dvanácti letech prorazila s hitem Měls mě vůbec rád, v klipu k jejímu nejnovějšímu songu Na ostří nože hraje celá řada jejích kolegů z hudební branže a také hokejový Bůh Jaromír Jágr. Od roku 2013 žije se svým kytaristou Martinem Chobotem.
