Strach nesmí být větší než odhodlání

Je to pták? Je to letadlo? Ne! Je to muž z oceli. Nejlepší český skokan do vody z extrémní výšky Michal Navrátil v srpnu na mistrovství světa v plavání skončil ve své disciplíně druhý a po 14 letech přivezl z této prestižní akce medaili pro Českou republiku. U fanoušků po celé planetě se proslavil svým skokem s červenou pláštěnkou, kdy se odráží z můstku a 27 metrů nad zemí zaujímá postoj komiksového hrdiny Supermana.

Jak vlastně vznikl Váš slavný skok Superman?

Poprvé jsem ten trik udělal v Hřiměždicích na závodech Highjump, kdy jsem skákal z patnáctimetrového můstku. Přišel za mnou kamarád, jestli nezkusím udělat stejnou pózu jako Superman ve filmu, když letí. Nastudoval jsem si to na fotkách a videu a šel jsem na to. Napoprvé to ještě nebylo tak precizní, ale začal jsem to předvádět i na závodech světové série a organizátorům se to moc líbilo. Nechali mi vyrobit červený plášť, jaký měl ve filmu Superman. Mělo to velký ohlas v hodně zemích.

Nebyli fanoušci na mistrovství světa v Budapešti smutní, že tentokrát jste se jako Superman na můstku nepředvedl?

Asi byli, ale co se dá dělat. Snažil jsem se hlavně soustředit na závodní skoky a na Supermana nebyl čas. Na mistrovství světa jsem chtěl všem ukázat, že nejsem pouze showman, ale že patřím mezi nejlepší závodníky, a to jsem dokázal. Teď už můžu lidi opět bavit jako Superman. Dělám to jako něco navíc pro diváky a stojí mě to mnoho sil.

Skoky do vody z extrémní výšky jsem začal dělat jen díky tomu, že jsem je viděl v televizi

Nepřipadáte si někdy sám jako Superman, když skáčete z 27 metrů do vody?

Cítím se tak spíš až po tom dopadu. Když vím, že vše dopadlo dobře a nic jsem nepokazil a nezranil se, tak to má pak ten pravý náboj a stoupne mi i sebevědomí pro další skoky.

Na co myslíte, když před skokem šplháte do tak obrovské výšky?

V Budapešti jsem šplhal po železné konstrukci do výšky 27 metrů a během toho jsem si říkal, co tady dělám. V hlavě se mi honí spousta věcí. Navíc je to hodně fyzicky náročné. Nahoře na skokánku si musím sednout a nabrat znovu sílu.

Jak bojujete se strachem, když stojíte na kraji skokanského můstku a víte, že musíte skočit dolů?

Když jsem nahoře, tak mám strach a jsem podělaný. Je to hodně těžký donutit se a jít do toho. Pak přijde ten moment a skočím, ale nesmím během té chvíle couvnout. To by bylo špatné. Kdybych měl více strachu než odhodlání, mohl bych udělat chybu a dopadnout špatně do vody. V den závodu už nemyslím na to, jestli mám strach. To už jen přemýšlím o tom, abych skvěle předvedl svůj skok a dostal od sudích co nejvyšší známky a vyhrál. Strach překonám v prvních dnech během tréninků.

Neříká Vám Vaše žena, ať už s tím skákáním skončíte?

Nechává to na mně. Hodně mi i radí, jak při skoku zpevnit tělo, abych neztrácel body. Je to taková moje trenérka. Cvičíme spolu jógu. V zimě si udělala v Indii kurz a jóga nám oběma pomáhá.

Máte tělo pevné jako skála, kolik hodin denně cvičíte?

Během zimní přípravy se snažím být jako mašina a mít co nejvíc svalové hmoty. Makám na sobě třeba i pět hodin denně. Během závodní sezony svalovou hmotu a tu energii ztrácím. Kolikrát nemám čas se například ani pořádně najíst. Když už se třeba najím, tak jsem zase líný a pomalý, takže to nesmím přehánět. Před skokem si procvičím cviky na zpevnění těla, aby mě pak ten dopad do vody tolik nebolel. Každý den si zaběhám a dělám různé cviky, abych byl stále ve formě.

Kde nejčastěji trénujete?

Ve Stromovce v Centru sportu ministerstva vnitra, které pod názvem Olymp pomáhá vrcholovým sportovcům. Připravuji se tam hlavně fyzicky. Mám tam dobré zázemí, ale není tu kde skákat do vody. Nejvíc se tak vyskáču během závodů, ale věřím, že za pár let se to změní a bude v Praze místo, kde budu moci trénovat skoky.

Michal Navrátil (* 5. června 1985, skokan do vody)
Nejlepší český skokan do vody z extrémní výšky. Od prvního ročníku v roce 2009 pravidelně startuje v prestižní světové sérii Red Bull Cliff Diving, kde patří mezi nejlepší skokany. Loni dokázal ovládnout dva závody. V srpnu na šampionátu v Budapešti po dlouhých 14 letech získal medaili pro Českou republiku na mistrovství světa v plavání. Skončil druhý, ale pouze pár bodů za vítězem. Je ženatý a za manželku má půvabnou španělskou letušku Elenu.