Komické chvíle si hledám i ve vážných rolích

Sympatický 46letý herec původem z Prahy se divákům do paměti zapsal nejednou rolí. Brněnští rodáci ho jistě znají z jeho působení v HaDivadle. V poslední době na sebe však nejvíce upozorňuje jako svérázný lobbista Tonda Blaník v seriálu Kancelář Blaník. A ze seriálu se stane film. A z lobbisty nový český prezident. Možná.

Vystudoval jste dřevařskou průmyslovku ve Volyni. Uplatnil jste někdy znalosti z této oblasti?

Je důležité si říct, co to znamená, být dřevař. Po absolvování školy jsem mohl být mistrem na pile. Což znamená, že bych se zabýval takzvaně surovým pořezem. Odborně bych dohlížel na to, co se ze stromu vyrobí, například trámy, fošny nebo třeba prkna. Takže vyloženě profesní znalosti jsem nikdy nevyužil. Ale měli jsme základy truhlářství, které využívám při svém kutilství dodnes.

Napadlo Vás někdy, že byste se živil takzvaně rukama?

Ano – a ne jednou. Když děláte herectví na volné noze, přicházejí krize, kdy není práce – a to se pak živíte klidně i rukama. Stalo se mi to zatím jednou, kdy jsem makal v bazaru s nábytkem. Naštěstí k tomu pak už víckrát nedošlo. Asi bych si musel sakra zvykat na pravidelnou manuální práci, neb konstitučně nejsem žádný silák. Ale dal bych to.

Po studiu loutkoherectví jste ve třetím ročníku přestoupil na klasickou činohru a už během studií jste hostoval v brněnském HaDivadle. Jaký máte k Brnu vztah? Co si myslíte o vzájemné rivalitě, neřkuli urážení Prahy a Brna?

Brno opravdu a upřímně miluji. Zformoval jsem se tam do dospělosti, mám tam spoustu životně důležitých kamarádů, jezdím tam k doktorům, s Brňákama téměř pravidelně dvakrát ročně jezdím na dovolenou. V HaDivadle jsem prožil nejkrásnější roky svého divadelního života v angažmá. Spousta důležitých věcí se mi stala v Brně. Je to – i v mých očích – krásné, živé a zároveň klidné město. A ta řevnivost? Vždy jsem to bral jako humor a vždy mi to přišlo bratrské.

Brno opravdu a upřímně miluji. Zformoval jsem se tam do dospělosti a mám tam spoustu životně důležitých kamarádů

Mezi Vaše největší úspěchy patří – samozřejmě kromě fenomenálního Tondy Blaníka, k němuž se ještě dostaneme – i nominace na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli za film Protektor. Buďte upřímný, byl jste tenkrát zklamaný, že jste nevyhrál?

To je těžká odpověď. Přál jsem si tu cenu dostat. Nicméně stejně tak jsem si opravdu upřímně myslel, že to prostě může dostat kdokoliv. Do hlavy akademie nikdo nevidí – a je to tak správně. A přestože jsem třeba nesouhlasil s celkovým historickým vyzněním filmu a postavy, kterou hrál Kryštof Hádek, je naprosto v pořádku, že to dostal on. Protože jeho výkon byl stoprocentní.

Jak se Vám hrál Václav Havel v seriálu České století? Měl jste na tuto roli nějakou speciální přípravu? A jaké to bylo, ocitnout se v Havlově kůži?

Zabralo mi to asi půl roku zodpovědné přípravy. Nakoukával jsem dokumenty, hledal drobné detaily, poslouchal jeho hlas, dlouhodobě opakoval „r“. Asi vás zklamu, žádný zázrak se nekonal. Prostě a jednoduše jsem hrál postavu Václava Havla. A když se dařilo mimořádně a já cítil od lidí v okolí, že je to upřímně baví, rozléval se po mně blažený pocit.

Koho byste si jednou rád zahrál? A pokud nemáte konkrétní přání, s jakým režisérem – českým či zahraničním – byste si přál pracovat? Lákají Vás role spíše komické, nebo „vážné“?

Je mi to opravdu jedno. Záleží na režisérovi a na scénáři. Asi bych teď raději hrál někoho, kdo není vyloženě svině. Já mám velké štěstí, že se potkávám s lidmi, s nimiž si přeji pracovat. Když hraji, většinou si hledám komické chvíle i ve vážných rolích. Ale asi mám raději komické role – ovšem takové, které pronesou alespoň jednu vážnou větu.

Co nám prozradíte o chystaném celovečerním filmu Prezident Blaník Marka Najbrta? Na co se můžeme těšit?

Na největší kšeft Tondy a Libora, který by jim mohli závidět všichni světoví lobbisti. Nicméně Tonda je vlastenec, tak uvidíte v kině!

Co si vlastně myslíte o účinkování herců v reklamách – ať už pro politické kampaně nebo jiné produkty?

To je samozřejmě každého osobní občanská věc. Nevím, co na to říct. Ti lidé mohou být přesvědčení, že to dělají pro dobrou věc. Je těžké soudit. Co se týče normálních reklam, je důležité, co ta reklama propaguje, k čemu to je a kdo za tím stojí. Jinak to považuji za součást současné herecké profese.

Jaké jsou Vaše další plány? Co byste si ve své profesi – nebo mimo ni – rád vyzkoušel?

Jsem opravdu upřímně pracovně spokojený. Přál bych si víc dělat autorské divadlo, jak jsme ho dělali v HaDivadle. Nicméně i to děláme s kabaretem Československo. Přál bych si více kutit a více se věnovat dětem a ženě.

Marek Daniel (* 13. září 1971, herec, scenárista)
Herec se narodil 13. 9. 1971 v Praze. Po vystudování dřevařské průmyslovky odešel v roce 1990 na brněnskou JAMU studovat obor loutkoherectví, odkud ve třetím ročníku přestoupil na činoherní herectví. Již během studií spolupracoval s HaDivadlem, kam nastoupil po škole do angažmá. Hraje na několika pražských i brněnských scénách, objevuje se v seriálech i filmech. Veřejnost jej ale v poslední době zná zejména díky roli politického lobbisty Tondy Blaníka, který se teď rozhodl kandidovat na Hrad.