Humor a smích dokáží léčit

Co drží Ondřeje Gregora Brzobohatého nad vodou v době pandemie? Jak si udržuje sílu a chuť tvořit a kde o něm v blízké době uslyšíme? Proč vytvořil deskovou hru a co je jejím cílem? Na tyto a další otázky nám odpovídal v rozhovoru, který byl protkaný úsměvy a neobyčejně dobrou náladou.

V nedávném rozhovoru jste řekl, že tahle doba je naprosto ideální pro tvůrčí psaní, pro tvorbu. Pracujete na muzikálech, knize o hudbě nebo třeba stolní hře. Jak to všechno zvládáte? Kde na to berete sílu?

Je to takové perpetuum mobile. Vy investujete nějakou energii do kreativních činností, a když vidíte, že fungují, tak se vám ta energie vrací. A když děláte věci, které mohou někomu pomoct, je ta energie o to hezčí a větší. Snažím se proto zaměstnat tak, aby pro mě pandemie byla pořád druhořadou věcí. Hrozně nerad bych kvůli ní totiž upadl do letargie.

Co třeba právě hudba? Není složité ji dělat zrovna v době pandemie?

Já bez hudby být nemůžu. Živé koncerty teď dělat nelze, takže například skládám hudbu k chystanému večerníčku. Momentálně také dopisuju už třetí muzikál. Do šuplíčku. Jasně, nevím, jestli půjdou v nadcházejících sezónách realizovat. To si ale nemůžu připouštět, jinak bych se dostal přesně do té negativní nálady, do které nechci.

Pandemie nám pomohla uvědomit si, že jistota je takové lidské obelhávání se

Během pandemie se spousta věcí, které nejdou dělat živě, přesunula do digitálních médií. Jste v tomto ohledu staromilec, nebo se do online dění také zapojujete?

Staromilec sice jsem a tradiční věci mám rád, ale cokoliv nového automaticky nezavrhuji. Začal jsem se tak učit lépe zacházet třeba s Instagramem, u kterého jsem se dřív bál, abych mu příliš nepropadl, tak jako spousta jiných lidí. S Ondrou Brouskem jsme přemýšleli nad nějakými zábavnými lekcemi klavíru a se ženou Taťánou zase nad videi o vaření. Nevím ale, jestli se k tomu dostanu, možná bych se už musel naklonovat.

V souvislosti s pandemií jste se věnoval různým aktivitám, až jste došel ke stolní hře „Covid-19, jsme v tom spolu, ksakru!“, kterou jste dával dohromady s Nikol Klevcovovou, Janem Mouchou a Přemkem Ponáhlým. Jak jste k tomuto nápadu došel?

V první vlně pandemie jsem byl frustrovaný z toho, že nevím, jak být nápomocný. Pak mě napadlo napsat nějakou písničku a k ní připojit fond Pomáháme sestřičkám, s nímž jsme vybrali pro zdravotníky přes pět milionů. Také jsem se účastnil zpívání pod okny, třeba různých seniorských domů. Tyhle aktivity ale skončily a pandemie pokračovala dál. Mně to za chvíli nedalo a musel jsem zase něco vymyslet.

Proč zrovna deskovka?

Stalo se to vlastně náhodou. Na chatu, kam tradičně jezdíme s partou, nemohl kvůli covidu dorazit kamarád, se kterým milujeme deskové hry. No a když se tohle v hlavě spojilo, napadlo mě, proč bychom ten zatracený vir nemohli porazit aspoň ve hře, když už se to nedaří v realitě. Tak jsem se spojil s pár skvělými lidmi a díky nim, investorovi a vydavateli Pythons hru mohl dát dohromady.

Nevyčítali Vám lidé, že celou situaci zlehčujete nebo že se na ní snažíte přiživit?

Samozřejmě, takových hlasů se ozývalo spoustu. Já jsem ale přesvědčen, že humor a smích dokáží léčit. A když je všude kolem nás strach, musíme si tu situaci aspoň na chvíli odlehčit, jinak by nám z toho všem hráblo. Samozřejmě ve hře nezesměšňujeme všechno, třeba opatření jako nošení roušek vyloženě podtrháváme. Naopak si děláme srandu třeba z konspiračních teorií o očkování. Určitě si stojím za tím, že humor je v každé situaci skvělý lék, ať kdokoliv říká, co chce.

Kam se obracíte ve chvíli, kdy si chcete odpočinout? Pokud tedy někdy také odpočíváte… 

No k hudbě, vždycky. To je ten nejlepší odpočinek. Hudba a ticho. Ono je to nakonec tak trochu to samé. A taky k přírodě, ta je ideální. Hory, kopce, lesy, potoky… 

Máte za nějaké ty měsíce soužití ve dvou v izolaci už nějaké tipy a triky, jak to zvládat?

Myslím, že nám pandemie pomohla uvědomit si, že jistota je jen takové lidské obelhávání se. Nikdy totiž nevíme, jestli zítra půjdeme do práce, jestli se nám třeba něco nestane. Když se nad tím takhle zamyslíme, budeme si o to víc vážit lidí, se kterými sdílíme jeden prostor a možná k nim najdeme více pokory. To je ta nejlepší cesta, i když máme občas ponorku a nějaké věci nás štvou. Hlavní je spolu mluvit, dialog je ta nejpodstatnější věc pro přežití téhle civilizace.

Co byste na závěr doporučil čtenářům, aby neklesali na mysli? Co podle Vás může lidem v těžké době nejvíce pomáhat?

Mám tři zásadní hodnoty. Lásku, hudbu a humor. Láska je něco, co nás všechny může vždycky dostat ze všeho. A když se k tomu přidá humor a hudba, tak je to prostě ideální kombinace.

Ondřej Gregor Brzobohatý (*1983, herec, hudební skladatel, zpěvák, textař, pianista, producent a dabér)

Ondřej Gregor Brzobohatý je symbolem mutlitalentovaného člověka, který naplno využívá svůj potenciál. Od roku 2016 je v manželství s modelkou Taťánou Kuchařovou, se kterou se podílí na mnoha charitativních činnostech, které často souvisí s jeho uměleckým talentem. Jeho posledním počinem je desková hra Jsme v tom spolu, KSAKRU!, část výtěžku z prodeje této hry poputuje nadaci Krása Pomoci, která se věnuje pomoci seniorům.