Film nesmí být nuda ani na vteřinu

Když se řekne Jirka Mádl, většina lidí si vybaví nadrženého puberťáka z komedií Snowboarďáci a Rafťáci. Z Jiřího je už ale dospělý muž, který má za sebou i vážné role a komediálním hercem se být necítí. Momentálně se připravuje na režírování druhého celovečerního filmu, a jak nám přiznal, je to pro něj ohromná výzva. A těch on se nebojí.

Veřejnost tě zná hlavně z filmů, ty máš za sebou ale také režisérský debut a další film tě čeká. Jak si vedeš v roli režiséra?

Začínám točit v září, takže dobře. Ale jsem hodně nervózní. Cítím klasický syndrom druhého filmu. Navíc stylem natáčení se jedná v podstatě zase o debut. Ale budu stoprocentně připravený, to vím. Pak už se musím jen modlit.

Je režírování odvětví, kterému by ses chtěl do budoucna věnovat naplno?

Chtěl. Je to adrenalin a práce s lidmi, která je nejintenzivnější, co znám. Ale člověk u toho zestárne o několik let. Je to velká dřina. Možná se to časem bude zlepšovat, ale zatím opravdu trpím.

Co je pro tebe na režírování nejtěžší?

Víš, že spíš přemýšlím nad tím, co je na tomhle umění lehkého? Podle mě nic. Možná castingy. Vybírání a obsazování herců mě baví, to je opravdu radost.

Režírování mě baví, ale je to šílená dřina

Píšeš si i sám scénáře? Jaká témata nebo žánr tě lákají zpracovat?

Pojedeme k moři a Na střeše jsou si dost podobné, ale třeba můj třetí scénář prý působí jak od jiného autora. Tematicky je ale nespojuje nic. Asi se dá začít psát o všem, kde ucítíš silný příběh. Někdy je to postava, někdy je to jenom jedna scéna, někdy komunita. To je asi jedno, hlavně když to člověk dotáhne do konce.

Jaké filmy si nejraději pustíš, na co sám rád zajdeš do kina?

Koukám se úplně na všechno. Snad jen horory mi nic neříkají. Dobrých filmů je fakt hodně a je pak k naštvání, když člověk trefí zrovna něco blbého. Má to ohromnou moc. Ani papež k tobě nemůže mluvit dvě hodiny ve tmě. Ale nesmí to být nuda ani vteřinu, což je na dvě hodiny fakt těžký úkol.

V Pojedeme k moři hraje hlavní roli malý kluk. Dětskou roli chystáš obsadit i do filmu Na střeše. Máš nějakou fintu, aby vše klapalo a aby děti dělaly, co po nich požaduješ?

Ve filmu Na střeše bude hrát Jan Tříska a neznámý vietnamský chlapec. Je to poprvé v historii našeho filmu, kdy dostane Vietnamec takhle velkou roli. Dál se tam objeví ještě Vojta Dyk, Adrian Jastraban a jedna mladá slovenská herečka. Fintu mám zatím jedinou a to tu, že hercům předehrávám. Zatím mě za to nikdo nebil, no, uvidíme.

Je ti 30, a na kontě máš desítky velkých rolí v úspěšných filmech. Čekal jsi to, když jsi s natáčením začínal?

Nečekal. Já si to jen užívám a to mě proneslo tím časem jako nic. Dodneška to mám fakt rád. Na place jsem jako ryba ve vodě.

Díky herectví jsi hodně na očích, jak se cítíš v prostředí šoubyznysu? Jsou situace, kdy ti někdy sláva vadí, obtěžuje tě?

Samozřejmě. Cítím ohromný tlak každý den, kamkoli jdu. To se nedá moc vysvětlit někomu, kdo to nezná. Prostě jsem pořád ve střehu a skoro všechno, co dělám, je vystaveno a hodnoceno dalšími lidmi. Na to se zvyknout nedá. Mimo mytí nádobí a ostatní domácí práce dělám všechno vlastně veřejně. Zároveň to, že tě lidi znají, znamená, že se tvoje práce k nim alespoň nějak dostává.

Kromě hraní, režírování a moderování se věnuješ i charitativní činnosti. Do jakých projektů jsi aktuálně zapojený a jak to zvládáš časově?

Dělám patrona Dni dětské onkologie, s bráchou máme sdružení Pomáháme sportem, hodně hluboko zakořeněná je v mém srdci Arpida a založil jsem ArteFond na podporu umělecky nadaných dětí z dětských domovů. A spoustu jiných menších věcí. Mám pocit, že těch charitativních věcí dělám čím dál tím víc. Možná někdy až moc.

Založil jsi i vlastní projekt Zpovědnice, díky kterému se můžou lidé vykoupit ze svých hříchů a zábavnou formou přispět na pomoc konkrétním lidem. To je geniální nápad! Co stálo u zrodu?

Já se několik let trestal za prohřešky. Míval jsem opravdu silné splíny. A pak jsem jednou plácnul nápad na internetovou Zpovědnici na jednom moderování a ten projekt měl hned několik fanoušků. Trvalo to rok, ale doklepali jsme to.

A jak trávíš léto? Jsi v plném pracovním procesu nebo si najdeš čas i na cestování?

Potřeboval bych si strašně odpočinout, ale musím se připravovat. Rád bych udělal opravdu dobrý film a příprava je 90 % úspěchu. I když uvidíme, co na to řekne mé zkřehlé tělo.

Jiří Mádl (* 23. 10. 1986, herec)

Narodil se v Českých Budějovicích, kde chodil na gymnázium. Od dětství ho bavilo hrát hokej, ale díky roli ve filmu Snowboarďáci se v sedmnácti letech okamžitě zařadil mezi populární mladé herecké talenty. Zahrál si například ve filmu Rock podvraťáků, Colette a získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Děti noci na 43. Karlovarském filmovém festivalu. S kolegou Vojtou Kotkem letos moderoval show Da Vinci na TV Prima a kromě hraní a práce pro charitu ho naplno zaměstnává psaní scénářů a režírování vlastních filmů.