Pravidelně vyhrává žebříčky nejpohlednějších českých sportovců. David Svoboda (31) je moderní pětibojař, který vyhrál zlatou medaili na Olympijských hrách v Londýně v roce 2012. Letos se mu kvůli zranění nepodařilo titul obhájit, i když si to přál. I přes vážný úraz kolene trénoval, jak mohl, a nakonec skončil na devátém místě. Je nezadaný a všechno, co v životě dělá, souvisí se sportem.
Jste spokojený s výsledkem na Olympiádě?
Každé umístění se musí hodnotit relevantně k podmínkám a okolnostem, které sportovec má. Ještě zkraje léta jsem doufal, že se mi podaří obhájit zlatou medaili z Londýna. Kvalifikaci jsem splnil už rok předtím, jenže pak přišlo zranění kolene při běžeckém tréninku, a to zamíchalo kartami.
Na jak dlouho Vás úraz vyřadil ze hry?
Skoro dva měsíce jsem nemohl trénovat tak, jak bych potřeboval, asi sedm týdnů jsem nemohl vůbec běhat, což je před Olympiádou velký problém. Bylo to dost náročné období na psychiku, protože koleno se nelepšilo, měl jsem velké pochybnosti, zda do Ria vůbec odletím, navíc to dost bolelo.
Nakonec jste se Olympiády zúčastnil, prý Vás ale v Riu překvapily ne zrovna ideální podmínky?
Měli tam běžeckou trať plnou ostrých zatáček, což je ve větších rychlostech při změně směru náročné na kolena i kotníky. Kvůli zdravotnímu omezení jsem se na tyto podmínky nemohl ideálně připravit, takže jsem si střihl premiéru vlastně až při samotném závodě.
Musel jste dost riskovat, co kdyby koleno nevydrželo?
Počítal jsem s tím, že se to může stát. Ale šel jsem do toho naplno. I právě proto hodnotím to deváté místo jako neskutečný zázrak a jsem za něj fakt rád.
A jak na Vás působila atmosféra Ria?
Pravda je taková, že moje očekávaní se moc nelišila od reality. Brazilci nás přijali vlažně, nebylo z nich cítit nějaké extra nadšení, moc nefandili, sportovní přenosy nefungovaly dobře. Vázla organizace i kvalita podmínek pro sportovce, i co se týče například jídla. Z Brazilců bylo hodně cítit, že teď řeší v zemi úplně jiné problémy než nějakou Olympiádu.
Slavil jste po návratu úspěch?
Jasně, s kamarády proběhlo pár oslav, a užil jsem si to naplno, protože po sezoně jsem si to konečně mohl dovolit.
Jinak jste abstinent?
Většinu roku ano, ale když mám volno, není důvod odříkat si něco, co je v rozumném množství běžné. Rád si zase na chvíli připadám normální…
Takže teď nabíráte nové síly?
Na relax se těším, ale jen tak asi nepřijde. Mám rozjednanou spolupráci se sponzory, na kterou není během roku moc času, taky mám naplánované společenské akce a v neposlední řadě pracuji na jednom projektu ohledně budoucnosti.
Prozradíte nám víc?
Souvisí to s tím, co chci dělat potom, až s pětibojem skončím. Chtěl bych se stát trenérem moderních pětibojařů. Myslím, že mám co předat, díky tomu, jakou cestou jsem doteď ve sportu prošel a jakou mám vlastní zkušenost s tímhle sportem. Třeba můj trenér je skvělý, ale nikdy netrénoval na vrcholové úrovni a v mnoha věcech mi už nedokáže pomoci.
Zmiňoval jste i účast na společenských akcích. Je to tak, že Vám za ni firmy platí?
Mám stálou spolupráci s některými firmami, kde to takhle skutečně funguje. Těch nabídek ale není tolik, jako třeba po Olympiádě v Londýně před čtyřmi lety.
Šel byste třeba i do moderování?
Myslím, že asi ne. Pro mě je důležité, aby to, co dělám, nějak souviselo se sportem. Takže třeba procházení se po mole nebo moderace není cesta, kterou bych se chtěl ubírat. Když by šlo ale o moderování sportovní akce, ke které bych měl co říct, pak by to asi šlo.
Často jste označovaný jako sex-symbol. Lichotí Vám to?
Asi by mělo, ale spíš mě to uvádí do nepříjemných rozpaků. Nerad bych měl nálepku nějakého hezounka nebo modýlka či metrosexuála. Jsem především sportovec a chlap tělem i duší, nemám rád focení, při kterém na mě plácají pudr a češou mě. V té roli se necítím dobře.
Asi je o Vás ale velký zájem, ne? Jste pořád singl?
Až na pár výjimek jsem byl vždycky singl. Asi se mi nějak nepodařilo skloubit profesní život s tím osobním, každopádně sport byl vždy na prvním místě. Až s ním ale seknu, pak to bude jiné, už jsem na tu změnu pomalu připravený.
Cítíte, že byste už chtěl rodinu?
Už jsem na to skoro připravený a myslím, že se čas rodiny pomalu blíží, ale nejdřív musím najít tu nejlepší matku mých dětí. Moje budoucí žena by měla být ochotná následovat mě, vytvářet teplo domova, skvěle vařit a být skvělou mámou. Důležité jsou i společné zájmy a představy o budoucnosti.
Musí sportovat?
Jsem si jistý, že budu sportovat celý život, ať už vrcholově, nebo rekreačně, takže sport by jí neměl být cizí. Rád bych ji vzal někdy na kolo nebo si občas zaběhat, ale nedělejme tady z toho inzerát nebo seznamku. (smích)
Máte bratra – dvojče, který je triatlonista. Potkáváte se často při sportu?
Spíš u jídla na různých rodinných akcích. Vidíme se bohužel málo.
Jste si povahově podobní?
Máme stejný temperament a charakter, baví nás oba sport, máme podobný náhled na svět. Ale v některých věcech se lišíme. Třeba bratr málo riskuje, vše si raději promyslí a váhá, je opatrnější než já. Kdežto já jsem v tohle střelec – rád riskuji a rychleji se rozhoduji.
Jak nejradši odpočíváte?
Měl bych odpočívat víc, ale naštěstí všechno, co dělám, mě neskutečně baví, takže to pak nevnímám jako práci. Ale baterky nejradši dobíjím v přírodě. Tu miluji.
David Svoboda (*19/3/1985), moderní petibojař
David Svoboda je jedenatřicetiletý český moderní pětibojař a člen ASC Dukla Praha. Je držitelem světového rekordu v klasickém formátu moderního pětiboje ziskem 5 896 bodů, kterých dosáhl v roce 2008, a také v novém formátu 6 040 bodů z roku 2011. Je mistrem Evropy pro rok 2010, v roce 2012 získal zlato na Olympijských hrách v Londýně.
