Denně nachodím na golfu 18 km

V červenci oslavila 73. narozeniny, a i když to může znít jako klišé – tento věk by divadelní a filmové herečce hádal málokdo. Pořád patří mezi krasavice a o svoji postavu náležitě pečuje, a to převážně golfem, který je její celoživotní vášní. Stejně jako prkna jeviště, ze kterých se rozhodně nechystá slézt. Aktivní je Jana Švandová celý život, a ani ve stáří na tom nehodlá nic měnit.

Jak jste se těšila na návrat do divadla po několikaměsíční pauze?

Vzhledem k tomu, že jsem nehrála od poloviny března, tak se už do divadla opravdu těším. V červenci a srpnu mě čeká například představení Lakomec v divadle Kalich a budu také hrát v Divadle Bez zábradlí, třeba v představení 2× Woody Allen, Bez roucha nebo v Kvartetu, který už hrajeme šestým rokem. Čeká nás i hraní na Moravě a já se už opravdu nemůžu dočkat.

Je vidět, že Vám práce opravdu chybí. 

To víte, když je člověk zvyklý pracovat celý život a najednou má zničehonic čtyřměsíční výpadek, tak mu chybí samozřejmě nejenom ta práce jako taková, ale i peníze, protože složenky se platit musí. Naštěstí se rozbíhá natáčení seriálů. Pro Českou televizi natáčím Hlavu medúzy, kterou režíruje Filip Renč. Tam hraju maminku mladého Karla Heřmánka, která je profesorkou umění. A pak taky hraju v Chatařích, což je krásný seriál Petra Kolečka o obyvatelích jedné osady.

Můžete ho přirovnat k legendárním Chalupářům?

To ne, tyhle dva seriály bych si ani netroufla srovnávat. V Chalupářích jsou hlavní dvě postavy, které ztvárnil pan Sovák a pan Kemr, kdežto Chataři jsou o několika lidech různých generací, kteří mají různé zájmy. Pochopitelně je to ale velice vtipně napsané a já věřím, že se takový počin bude divákům líbit. 

Před čtrnácti lety jste účinkovala v první řadě populární soutěže StarDance …když hvězdy tančí. Šla byste do toho dnes znovu?

Uf, trochu jste mě tou otázkou zaskočila. Upřímně, v mých 73 letech bych už nabídku asi odmítla. Ale na soutěž vzpomínám dodnes velmi ráda. Tenkrát jsme do toho skočili po hlavě, byl to první ročník, a tak jsme moc netušili, do čeho jdeme, a nebrali jsme přípravu asi tak moc zodpovědně, jako dnešní účinkující. I když jsme samozřejmě taky museli tvrdě trénovat. Byla to ale spíš zábava. Každopádně jsme tenkrát s kolegy netušili, jak velký ohlas a úspěch bude tato soutěž mít. 

Patříte mezi velké milovnice golfu. Kolikrát týdně se dostanete na green? 

Minimálně třikrát až čtyřikrát. Během mého pracovního volna jsem hrála často a zúčastnila jsem se taky charitativního projektu České golfové federace s názvem „Hrajeme a pomáháme“ – což je společný projekt České golfové federace a Asociace golfových hřišť ve spolupráci se společností TeeTime SE. Volně navazuje na předchozí akci „Hrát budeme, teď pomáháme“, která propojovala charitativní pomoc seniorům zasaženým pandemií koronaviru s možností přednostní rezervace po znovuotevření hřišť. 

Upřímně, v mých 73 letech bych už nabídku do StarDance asi odmítla

Udržujete si postavu i jinak než golfem? 

Teď se musím zasmát. Já během golfu nachodím na hřišti kolem 18 kilometrů za den, to by mě asi zabilo jít si pak ještě zacvičit. Od jara do podzimu mi stačí opravdu jen golf, jinak v zimě chodím do posilovny a v létě taky ráda plavu.

Co vůbec dovolená, máte v plánu cestovat?

Do zahraničí zatím ještě ne. S manželem se chystáme procestovat Čechy, to máme vždy spojené právě s golfem. Jezdíme zkrátka tam, kde si můžeme dobře zahrát. A rýsuje se asi i kratší výlet do Rakouska, konkrétně jezdíme do oblasti Wachau, kde jsou nádherné vinné révy a kupujeme tam vždy dobré bílé vínečko.
 
Ráda si dopřáváte víno?

Co by ne? Myslím, že sklenka kvalitního vína se ke každému jídlu náramně hodí! 

Budete trávit čas taky s vnučkami? 

Určitě, obě vnučky za mnou přijedou na Orlík, kde máme chalupu. Tam jsem se vlastně dočasně přestěhovala z Prahy a trávím tu už od března většinu času, než se zase naplno rozjedou pracovní povinnosti. Nemám tam ani počítač a užívám si klidu a přírody.

Plánujete nastoupit od nové sezony do nějakého divadelního angažmá?

To ne, já nemám angažmá ani v jednom divadle, pouze hostuji a jsem tak placená za výkon. Aktuálně hraju v několika pražských divadlech a tak mi to vyhovuje. 

Chodíte ráda za kulturou?

Jasně, to k práci umělce už patří. Jakmile se hraje nějaké zajímavé představení, musím ho vidět. A moc ráda si zajdu do kina, nedávno jsem třeba viděla skvělý český film Bourák od režiséra Ondřeje Trojana, a i když jsem na něj četla spíš negativní kritiky, mně se moc líbil. 

Vy jste celý život hrála hlavně takové ty krasavice a potvory. Vadí Vám škatulkování herců?

To je pravda, režiséři mě většinu života obsazovali do rolí sexy vampic! A ano, asi mi to trochu vadilo. Teď si konečně užívám, že už nehraju dračice a mrchy, ale hlavně babičky. To je vážně fajn pocit. 

Jana Švandová (3. července 1947, herečka) 

S herectvím začínala v Černém divadle v Praze, poté ho vystudovala na brněnské JAMU. Absolvovala půlroční stipendijní pobyt v Paříži, kde získávala zkušenosti na herecko-mimické škole. Kromě divadla získala řadu rolí také ve filmu i v televizi, největší boom před kamerou zažívala v 70. a 80. letech. Role měla i v seriálech Nemocnice na kraji města, Pojišťovna štěstí nebo Ulice. Diváci ji mohli vídat také v muzikálech Kleopatra a Řek Zorba. Aktuálně hostuje v divadle Kalich, Na Fidlovačce, v Divadle Bez zábradlí a v Divadle Radka Brzobohatého.