Chceš pobavit boha? Řekni mu svůj plán

Zpěvák a rapper s romskými kořeny se živí hudbou přes pětadvacet let. Na pódiu s kapelou to umí pořádně rozjet a téměř celé léto má každoročně zaplněné vystupováním na hudebních festivalech. Letos ale přišla korona, a Radkovi se změnily ze dne na den plány. Sebral odvahu, využil čas ve svůj prospěch a napsal si repertoár ušitý na míru.

Po téměř 20 letech ses rozhodl pro sólovou dráhu. Kdy došlo k tomuto rozhodnutí?

Napadlo mě to poprvé, když jsem stál na pódiu s panem Karlem Gottem. Já už tehdy začal psát songy v úplně jiném stylu, než jsou Gipsy.cz. Pak se ale každý rok stalo něco, kvůli čemu jsem tyto plány odložil, ať už to byla účast ve StarDance nebo role v seriálu Šeptej Nahá Stín. Myslím, že jsem ve skutečnosti dlouho neuměl sebrat odvahu a udělat ten první krok. Letos v březnu se ale stalo něco nečekaného – do našich životů vstoupil Covid-19. Místo chystaného alba Gipsy.cz a všech aktivit s ním spojených jsem musel změnit plán.

A co na to kapela? 

Kapela to jistě chápe, vždyť jsme několik měsíců pracovali na novém albu a teď musíme vše odložit na další rok. Je to změna plánu i pro ně. Myslím, že to byl signál shůry, abych se do toho konečně dal a neodkládal to. 

Ani by mě nenapadlo, že bych na pódium kdy vylezl. Já byl tichý kluk, nevýrazný a tak trochu ťuňťa

Ohlasy jsou skvělé! Velmi si vážím ohlasů kolegů z branže, tak pozitivní odezvu jsem vůbec nečekal. Chodí mi krásné zprávy od fanoušků, ale i lidí, co mě doposud neposlouchali. Dodalo mi to odvahu v této sólové práci pokračovat dál. Jinak píseň Plán je právě o tom, co se aktuálně děje. Hlavním mottem refrénu je věta „Chceš-li boha pobavit, řekni mu svůj plán.“ Ta to říká všechno za mě. Stalo se mi to už několikrát, že jsem ze dne na den musel přehodnotit situaci a začít něco nového. Je ale důležité vidět v tom vždy to dobré. Druhá sloka chce lidem ukázat, že překážka může být zároveň i novou příležitostí. 

Koncerty jsou kvůli pandemii zrušené, pracuješ teď tedy na první sólové desce?

Sólovou desku bych chtěl vydat společně s chystanou autobiografickou knihou (Ne)pošli to dál, která by měla vyjít také na podzim u nakladatelství Albatros. Vždy jsem si skládal sám texty i hudbu. Jediný, od koho si nechám poradit, je moje manželka. Když někomu vadí něco v mém textu, musí přijít za ní, protože jedině ona to umí hezky a stručně vysvětlit. 

Co pro Tebe bylo během nařízené karantény nejtěžší?

Nejtěžší bylo zjistit, že možná nejlepší sezóna, co kdy Gipsy.cz měli, je asi v tahu. Pracovali jsme na tom fakt dlouho, a navíc album mělo vyjít po sedmi letech. Všechno jsme měli dokonale nalajnované a najednou bylo po všem. Vím, že se vše prostě přesune na další rok, ale my z toho všichni byli tak nadšení. Těšili jsme se na léto a stále tajně doufáme, že budou alespoň festivaly Hrady CZ, kde bychom měli vystupovat. Pokud pánbůh dá. Ale naděje jsou stále menší a menší. Snad se nám příští rok podaří udělat podobně ideální plán a třeba to bude i lepší, kdo ví. 

Zmínil jsi, že na podzim chystáš autobiografickou knihu. Můžeš prozradit, jakým kapitolám věnuješ největší pozornost? 

Bez pochyby těm o mém dětství. Ale nechci prozrazovat moc detailů. Věřím, že kniha bude mít mnoho zásadních rozměrů. Chci, aby lidé chápali, jak se to může stát, že se z běžné rodiny může stát rozvrácená a jak se může stát z nadějného chytrého člověka někdo, jako je můj táta. Bude to hukot, to vám slibuji. 

Kdo je v životě Tvojí největší oporou? 

Jednoznačně moje žena Verča. Kdyby nebylo jí, asi bych dnes býval byl úplně jinde. Ne ovšem v dobrém slova smyslu. Já neměl žádný životní cíl, než jsem poznal ji. Bez lásky je život jen prázdnota. Nezáleží na tom, kolik vyděláváte peněz nebo kolik lidí vám klepe po rameni, jak jste úžasní. Dokud nemilujete a nejste milováni, celý váš život je jen tikot hodin. Ale vážně – moje Verunka je od začátku našeho vztahu vždy upřímná, což na ní miluji. Já jsem někoho takového potřeboval nutně mít ve svém životě. Ona je skvělá producentka a někdy mě štve, že má v 99 % pravdu. 

Jak se vám s manželkou žije v domě za Prahou? Zvykl sis na život mimo město? 

Na život tady si zvyknete rychle a rádi. Je to něco úplně jiného než v Praze. Ten klid bych neměnil za nic. Prahu máme navíc půl hodiny autem, takže když je něco potřeba, jsme tam hned. Naše bydlení je splněný sen.

Vyrůstal jsi jako chudý kluk téměř na ulici. Napadlo Tě tenkrát, že se budeš hudbou živit? 

Vůbec ne. Ani by mě nenapadlo, že bych na pódium kdy vylezl. Já byl tichý kluk, nevýrazný a tak trochu ťuňťa. To spíš bráchové, ti hráli snad na všechny nástroje, co jsme doma měli a všichni věřili, že to budou právě oni, kdo prorazí v hudbě.

Máš z dětství ještě nějaký sen, který by sis rád splnil? 

Mám jich hned několik. Chtěl bych letět stíhačkou, balónem a vzducholodí. Chtěl bych řídit tramvaj a metro. Chtěl bych vidět Zemi z vesmíru a taky mít jednou loď. Chtěl bych toho tolik, ale vím, že to všechno během jednoho jediného života stihnout asi nepůjde. Tak zůstávám za mikrofonem a vděčím bohu za to všechno, co už jsem dokázal a co už mám.

Radovan Banga (* 27. března 1982, hudebník)

V roce 1997 založil s DJem Smogem hip-hopové duo Syndrom Snopp. Pod jménem Gipsy vydal R‘n‘B desku Rýmy a blues, kterou přiblížil tento žánr českým příznivcům rapu. V roce 2004 přichází s revoluční myšlenkou na propojení hip-hopu, breakbeatu a funku s romským folklorem. Spolu se známým romským houslistou Vojtěchem Lavičkou založili kapelu Gipsy.cz a jejich první debutová deska Romano Hip Hop sklízí velký úspěch.

Gipsy.cz si jako první česká kapela zahrála na největším festivale na světě Glastonbury. V roce 2012 se Radovan oženil s manželkou Veronikou a společně zrekonstruovali prvorepublikovou vilu v blízkosti Kladna. Jeho žena je zároveň i jeho manažerka.