Budu milenkou fotbalisty Beckhama!

Krásná a talentovaná, taková je herečka Elizaveta Maximová. V televizi se objevila v Boženě nebo Poldovi, v kinech ji stále ještě můžeme vidět ve vánočním hitu Přání Ježíškovi. A v divadle zkouší novou hru Petra Zelenky o aféře fotbalisty Davida Beckhama s jeho asistentkou. I o tom se rozpovídala pro Magazín Skylink TV.

Také Vám ty Vánoce vždycky tak rychle utečou?

Asi jako každému. Zvlášť, když je to jedno z mých nejoblíbenějších období v roce, kdy mám čas se na chvíli zastavit a užívat si čas s rodinou. V tu chvíli je jedno, kde jsme, nebo co máme u sváteční tabule, hlavní je, že jsme spolu. 

Když jste nakousla tu tabuli…

Vánoční menu u maminky se každý rok mění, je to takový krásný mišmaš. Nikdy nechybí kapr, ale na stole může být i kachna, anglický pudink, krůta nebo pastýřský koláč.

Máte svůj srdeční vánoční film, bez kterého se o svátcích neobejdete?

Vánoční filmy miluju! Nejčastěji si pustím Prázdniny a Lásku nebeskou. Tu mi mimochodem už před Vánocemi připomněl náš film Přání Ježíškovi, v němž jsem dostala krásnou roli a který je stále v kinech. Odehrává se na Štědrý den a vypráví příběhy, které se mezi sebou proplétají. Jsou tu dramata, malé i velké zázraky, radost i smutek…

Koho hrajete?

Nelu. V jádru křehkou a citlivou holku, která neskutečně touží po lásce, ale po několika zklamáních už nevěří, že existuje. Když jsem poprvé četla scénář, smála jsem se nahlas i měla na krajíčku. 

Jaký dárek, který jste našla pod stromečkem, byl ten nej?

Nejvíc bylo to, že jsem v dětství docela brzy objevila skříň, ve které maminka vánoční dárky schovávala. Málokdy jsem byla překvapená, ale nejmilejším dárkem pro mě asi byl stroj na cukrovou vatu, který jsem tajně nosila do školy! (smích) Teď to máme v rodině tak, že když jsme spolu na svátky, téměř zapomínáme na to, že jsou pod stromečkem nějaké dárky. Užíváme si, že jsme spolu.

Vzpomínáte někdy na dětství?

Na dětství vzpomínám moc ráda. Uvědomuju si, jaké jsem měla štěstí, že jsem byla obklopena rodiči i prarodiči, kteří se mi neustále věnovali. Maminka mi hodně četla, babička a děda mě často brali na výlety. Táta a jeho rodiče mě vedli k lásce k přírodě, která vyústila v to, že jsem si z lesa tajně přinášela domů brouky, larvy nebo nalezená ptačí vejce, která jsem schovávala po celém bytě. Musela to být radost! (smích)

Poslední dva roky nejsou pro všechny jednoduché. Nakolik zasáhly Vás?

Nejvíce mě to zasáhlo po osobní stránce – neviděla jsem svého tátu a prarodiče žijící v Rusku dva roky. Oni nemohli sem, ani já tam. Naštěstí letos na podzim se mi je podařilo navštívit! Covid nám také změnil plány v divadle. Museli jsme téměř o rok odložit premiéru hry Beckham od Petra Zelenky ve Studiu DVA. Snad se nám ji podaří odehrát 16. března.

O čem nová hra bude?

Hlavním tématem je skutečný bulvární skandál z roku 2004, který se týkal milostné aféry Davida Beckhama a jeho osobní asistentky Rebeccy Loosové. Tu hraji já. Ústřední postavou je Max Clifford v podání Jaroslava Plesla, je to šedá eminence britského bulváru, který celý skandál řídil a rozdmýchával. Stejně jako kauzy O. J. Simpsona, princezny Diany a mnoha dalších.

Jaké to je, zkoušet s legendárním scenáristou a režisérem Petrem Zelenkou?

Jsem naprosto nadšená. Poprvé jsme se s Petrem Zelenkou setkali při inscenaci hry Elegance molekuly v Dejvickém divadle a poté při natáčení filmu Modelář, pro který jsme společně s Honzou Ponocným nahráli soundtrack. Jako autor i režisér přesně ví, co po hercích chce, zároveň jim nechává prostor pro vlastní nápady. Je to společný kreativní proces, který si moc užívám. 

Ve filmu Modelář si zahrál i Jiří Mádl, s ním jste se potkala v několika filmech. A také jste spolu museli natočit velmi intimní scény ve snímku Hra. Bylo to tak odvážné natáčení poprvé?

Ano, do té doby jsem neměla s intimními scénami žádné zkušenosti. V tomto případě jsem ale věděla, že jsou důležité pro moji postavu, pro příběh samotný. Měla jsem naprostou důvěru k chilskému režisérovi Alejandrovi Fernándezovi Almendrasovi i Jirkovi. Vnímám to jako součást herecké práce. A tady k mé postavě Karolíny, ambiciózní, sebevědomé a sobecké mladé herečky, která svede ženatého režiséra a obrátí mu tím život naruby, prostě patřily.

Pamatujete si ještě, kdy jste si řekla: Budu herečka!?

V naší rodině máme herce i režiséry. Odmalička jsem chodila na jejich představení a zkoušky, znala divadelní zákulisí. Dokonce jsme doma měli pejska, který vystupoval v jednom představení mého strejdy. Protože se mi to prostředí zdálo nesmírně přitažlivé, začala jsem asi od tří let prohlašovat, že budu herečka.

Co na to říkali rodiče?

Nadšení rozhodně nebyli. Viděli, jak nestálá a těžká profese to je. Tajně a poté i dost otevřeně doufali, že mě to časem přejde, že je to jen chvilkové okouzlení. Pamatuji si, že když jsem byla malá, musely všechny rodinné návštěvy přetrpět moje taneční a pěvecká čísla, obohacená o přednes básní a převypravování pohádek. Nejdříve si museli koupit lístek na pokladně, poté odevzdat do šatny kabáty, pak jsem je coby uvaděčka dovedla k jejich místům. Teprve po první půlce, přestávce, chlebíčku z divadelního bufetu a druhé půlce se mohly návštěvy bavit s rodiči. Myslím, že k nám nikdo moc rád nechodil. (směje se)

Co byste našim čtenářům popřála do nového roku?

Zdraví! Především pevné zdraví!

Elizaveta Maximová (* 16. března 1992, herečka)

Narodila se v ruské Kazani, od dětství ale žije v Praze, kde vystudovala činoherní herectví na DAMU. Během studia hostovala v Národním divadle a brzy zazářila v mnoha televizních a filmových rolích. Diváci ji mohou znát například z televizních sérií Trpaslík, Stockholmský syndrom, Božena, Spravedlnost nebo Herec, kde si zahrála po boku Jana Ciny. Právě za roli Marty Švarcové v Herci, příběhu zasazeného do počátku 50. let dvacátého století, si vysloužila nominaci na Českého lva. Elizaveta hostuje v Dejvickém divadle, Divadle Letí, Bytovém divadle H20, kde má vlastní monodrama Natašin sen, a Studiu DVA, kde je na březen příštího roku naplánovaná premiéra hry Beckham v režii Petra Zelenky.