Baví mě neskutečně dřít

Příští rok může být jeho životní šancí. Rychlostní kanoista Martin Fuksa patří mezi největší české medailové naděje pro letní olympijské hry v Tokiu. Jako člen armádního sportovního klubu Dukla je i profesionálním vojákem, ale raději chce bojovat se soupeři na vodě než s nepřáteli na bitevním poli. „Doufám, že bude všude mír,“ směje se sympatický praporčík.

Příští rok Vás v létě čekají olympijské hry. Už přemýšlíte nad tím, jak se Vám bude závodit v Tokiu?

Nepřemýšlím nad tím vůbec, protože si myslím, že nemá cenu hrotit něco, co bude až za rok. Důležité je do té doby se nezranit.

Velká motivace pro Vás je, že budete na hrách i s bratrem Petrem. Tohle by Vás asi v dětství nenapadlo, že spolu budete závodit na olympiádě.

V dětství určitě ne, ale pak vlastně postupem času, kdy já jsem skončil s hokejem a začal dělat kanoistiku, tak brácha skončil s fotbalem a začal s kanoistikou. A hned, jak jsme začali, tak já pádloval na pravou stranu a on na levou, což je dost důležitá podmínka k tomu, aby člověk mohl jezdit na deblu. Takže se vlastně hned nabízelo, že to někdy můžeme zkusit. Každopádně jsme čekali na tu chvíli, kdy brácha ještě trochu dospěje a to se děje právě teď. Na jaře jsme se na to vrhli, vyhráli domácí kvalifikaci a nominovali se rovnou na Mistrovství světa. No a tam jsme si vyjeli olympiádu.

Mám hodnost praporčíka a v popisu práce mám, že musím sloužit vlasti, takže jsem na to připraven

Jste všestranný sportovec. Začínal jste jako hokejista, na běžkách jste zvládl i legendární Jizerskou padesátku, jezdíte na kole… Který sport je podle Vás největší dřina?

Já si myslím, že každý sport je dřina. Pokud v tom chcete patřit mezi světovou špičku, tak to nejde dělat jen tak. A pokud je to ještě sport jednotlivců, kdy to za vás nikdo neodjede, nemůžete se schovat do nějakého týmu, tak je to dřina ještě větší. Já mám tu výhodu, že mě tahle neskutečná dřina prostě baví.

Odtajníte, jak vypadá Váš běžný trénink?

To je hodně různorodé, záleží na tom, jaké je roční období. Většinou na jaře, na podzim a v zimě jsme víc na vodě, hodně v posilovně, běháme, plaveme, jsme na běžkách. Čím více se blíží sezona, tak tyhle okolní věci snižujeme a je pro nás priorita hlavně to pádlování.

Na lodi trénujete v Česku i v zimě. Už jste se někdy v mrazu nechtěně vykoupal v řece?

Za poslední dobu ne, ale když jsem byl mladší, tak jsem tam párkrát spadnul. Tak doufám, že jsem to teď nezakřiknul.

Máte vypracovanou postavu, nelákají Vás i závody v kulturistice?

To ne, protože s mýma nohama bych moc neuspěl. Nějaké svaly na vršku těla asi mám, ale na nohách je to hodně slabé. Vypadá to asi hrozně, ale já jsem nikdy nechtěl být žádný model nebo kulturista. Chci být dobrý ve svém sportu, a kdybych měl zbytečně moc svalů na nohách, tak to v té lodi vezu, což pro mě není dobré. Tohle opravdu není nic pro mě.

Jaká je Vaše nejoblíbenější destinace, kde jste závodil nebo trénoval?

Jsem vlastenec, takže nejvíce se mi líbí uměle vytvořený kanál v Račicích. Tam se mi jezdí dobře, a hlavně je to doma. Pak mám rád všechna místa, kde jsou vytvořeny umělé kanály. Letos bude třeba Mistrovství světa v Maďarsku, kde je to pro mě také velmi příjemné. Prostě všude, kde jsou umělé kanály a je tam teplo.

Prý jste velký labužník. Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo a sledujete například pořady o vaření?

Pořady o vaření sleduji a dost mě to baví. Koukal jsem několikrát na všechny série pořadu Ano, šéfe!, sleduji MasterChef Česko a občas koukám i na Prostřeno. Vařit sice moc neumím, ale sledování těchto pořadů mě baví. Nemám nejoblíbenější jídlo, mám rád všechno, když je to dobré. Ale miluju rýži z rýžovaru.

Jako člen armádního sportovního klubu Dukla jste profesionální voják. Jakou máte hodnost a dovedete si představit, že byste byl nasazený do bojové akce?

Mám hodnost praporčíka a v popisu práce mám, že musím sloužit vlasti, takže jsem na to připraven. Samozřejmě ale doufám, že se nás to týkat nebude a bude všude mír.

Martin Fuksa (*30. dubna 1993, rychlostní kanoista, profesionální voják)

Se sportem začínal jako hokejista, ale rodinná tradice ho přitáhla k vodě a kanoistice. V posledních letech patří do špičky rychlostních kanoistů. Dvakrát ovládl mistrovství světa a má i šest zlatých medailí z mistrovství Evropy. Na posledních letních olympijských hrách v Rio de Janeiru skončil před čtyřmi roky pátý. Příští rok si chce z japonského Tokia odvést cenný kov.