Libuše Šafránková
,
Od mládí navštěvovala nejrůznější herecké kroužky a ochotničila, není proto divu, že za svou střední školu si vybrala Brněnskou konzervatoř, oddělení dramatické. Za svůj zájem byla jako osmnáctiletá odměněna nezapomenutelnou filmovou rolí Boženy Němcové-Barunky ve filmu rozděleném do čtyř částí Babička (1971). Od roku 1972 pak působila v legendárním Činoherním klubu, kde na sebe upozornila třeba rolí Niny Zarečné v novátorské Krejčově adaptaci slavné Čechovovy hry Racek.
Definitivní průlom do světa televize a filmu pak přišel v 70. a 80. letech v několika nezapomenutelných pohádkových rolích. Jednak dnes už kultovní Popelky, bez které si málokdo dokáže představit Vánoce (Tři oříšky pro Popelku, 1973), ale také kouzelné princezny po boku své sestry Miroslavy v adaptaci Andersenovy pohádky Malá mořská víla (1976). Ovšem s nástupem 80. let se začíná prosazovat v komediích, jako jsou Vrchní, prchni! (1980) nebo Vesničko má, středisková (1985). Zahrála si také v cimrmanovském snímku Jára Cimrman ležící, spící (1983).
Teprve spolupráce se dvěma významnými českými scénáristy a režiséry, Jiřím Menzelem a Zdeňkem Svěrákem, ukázaly, že Šafránková má svůj divadelní základ a je schopná zahrát jakýkoliv typ ženské postavy. Českého lva získala v Oscarem oceněném tragikomickém příběhu z normalizačního Československa Kolja (1996). Její Klára, partnerka bohémského muzikanta, kterému zůstane na krku mladičký chlapec ze SSSR, je nejen atraktivní dámou, ale i citlivou ženou, která ovšem nepokazí žádný vtip.
V Báječných letech pod psa (1997) natočených podle románu Michala Viewegha, zase s bravurou sehrála matku hlavního hrdiny v komplikované normalizační a postnormalizační době zahrnující třicet let českých dějin.
Kromě všech těchto rolí jsou to především desítky pohádkových rolí a velké množství významných dramatických rolí na nejrůznějších divadelních prknech, které dělají z Libuše Šafránkové jednu z nejuznávanějších a nejoblíbenějších hereček současnosti. O tom, že svou lásku k divadlu jí televize ani film nevzaly, svědčí i fakt, že je dnes stálou členkou činoherního souboru Národního divadla.
Filmografie
Princ Mamánek (2018), V klidu a naplno (2014), Jak jsme hráli čáru (2014), Donšajni (2013), Přijde letos Ježíšek? (2013), Hoteliér (2013), Gympl s (r)učením omezeným (2012),Micimutr (2011), Kouzelná tetička Valentýna (2010), Anglická rapsódie (2010), Poste restante (2009), Šťastný smolař (2009), Soukromé pasti (2008), Fišpánská jablíčka (2008), Kouzla Králů (2008), Nemocnice na kraji města - nové osudy, Restaurace U Prince (2005), Náves (2005), 3+1 s Miroslavem Donutilem (2005), Psí kus (2005), Stará láska nerezaví (2003), Elixír a Halíbela (2001), Všichni moji blízcí (1999), Návrat ztraceného ráje (1999), Báječná léta pod psa (1997), Četnické humoresky (1997), Kolja (1996), Nesmrtelná teta (1993), Hurá, žijeme (1992), Náhrdelník (1992), Návrat (1992), Intrika (1992), Duplikát (1992), Dopis (1992), Hřbitov pro cizince (1991), Obecná škola (1991), Pofoukej mi jahody (1991), Žebrácká opera (1991), Člověk proti zkáze (1989), Nejlepší kšeft mýho života (1988), Cirkus Humberto (1988), Pan Pickwick (1987), Zuřivý reportér (1987), Zlá krev (1986), Vesničko má středisková (1985), Rozpaky kuchaře Svatopluka (1985), Jestřábí věž (1984), Slavnosti sněženek (1984), Svatební cesta do Jiljí (1983), Jára Cimrman ležící, spící (1983), Švédská zápalka (1982), Sůl nad zlato (1982), Třetí princ (1982), Pohádka o mokrosuchém štestí, Křtiny (1981), Vrchní, prchni! (1980), Triptych o láske (1980), Princ a Večernice (1979), Silvestr svobodného pana (1979), Jak je důležité míti Filipa (1979), Brácha za všechny peníze (1978), Jablíčko se dokoulelo (1977), Splynutí dusí (1976), O Terezce a paní Madam (1976), Jenufa (1976), Malá mořská víla (1976), Paleta lásky (1975), Sarajevský atentát (1975), Můj brácha má prima bráchu (1975), Vivat Beňovský (1975), Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Rodeo (1973), Tři oříšky pro Popelku (1973), Přijela k nám pouť (1973), Bakaláři (1971), Babička (1971).
