Gerard Butler

Mládí Gerarda nebylo vůbec snadné, rodiče se poměrně záhy rozvedli a on byl se svými sourozenci svěřen do výhradní péče matky. S otcem navázal kontakt až ve svých šestnácti, a ani to nemělo dlouhého trvání, protože mu tatínek předčasně zemře.

Gerard byl ovšem jinak velmi společenský člověk a dobrý student, a i proto odešel studovat na práva na University of Glasgow. Tady se ale projevily naplno jeho skutečné zájmy. I když studoval dobře a i když začal pracovat v právnické firmě, jeho osobní život tato činnost nenaplňovala, a tak jej bylo možno po nocích zahlédnout po klubech a barech, jak řádí se svou kapelou Speed a valí tvrdý rock. S takovým životním stylem je nutně spojen i alkohol, a tak byl záhy z právnické společnosti vyloučen. To urychlilo jeho rozhodnutí, a když mu byla nabídnuta role v Shakespearovském divadelním kuse Coriolanus, a bylo rozhodnuto. Na divadelních prknech pak stihl i roli Marka Rentonta v kultovním Trainspottingu (1996).

Potom přišla, jak to tak bývá, řada roliček, poprvé se na plátnech objevil ve snímku Paní Brownová (1997). Že Gerard není klasickou hvězdou soustřeďující se jen a jen na sebe, prokázal právě při natáčení tohoto snímku. O přestávce mezi natáčením zaslechl volání o pomoc malého chlapce, který se topil v řece, Gerard se pro něj vrhl, zachránil jej a byl za to odměněn Certifikátem statečnosti společnosti Royal Humane Society. Jako kdyby se měl s odvahou potkávat i nadále, další štací byla nenápadná role v Bondovce James Bond – Agent 007: Zítřek nikdy neumírá (1997). Skutečným průlomem, ve kterém mohl prokázat, kolik herectví se v něm ve skutečnosti ukrývá, byla titulní role v nové verzi slavného upírského příběhu Dracula 2000 (2000).  

Od té chvíle získává řadu výrazných rolí charismatických hrdinů: hraje Attilu ve stejnojmenném filmu (Attila, 2001), fantóma ve filmové adaptaci muzikálu Andrewa Lloyda Webbera Fantóm opery (2004), objevil se i ve výpravném historickém snímku ze středověké Anglie Beowulf: Král barbarů (2005), kde si rovnou zahrál titulní postavu. 

Za zmínku jistě stojí, že kromě herectví se nebojí propůjčit svůj hlas i animovaným postavám, a tak jej diváci mohou slyšet v projektu Jak vycvičit draka (2010) a Jak vycvičit draka 2  (2014). Na závěr jednu kuriózní informaci: o tom, že Gerard nezapomněl na své rebelské počátky, svědčí i účast na experimentálním pětiminutovém traileru k neexistujícímu snímku Trailer for a Remake of Gore Vidal's Caligula (2005).