Útěk do divočiny

Když se slavnému herci dostala do rukou kniha Jona Krakauera, která na základě dochovaných deníkových zápisků novodobého poutníka a cestovatele Christophera McCandlesse rekonstruuje jeho útěk od civilizace do největší divočiny na Aljašce, měl jasno: toto, a jedině toto chci točit.

Pro své vyprávění obsadil do role Christophera Emila Hirsche, jeho rodiče si zahráli Marcia Gay Harden jako matka Billie a William Hurt jako otec Walt. Sean Penn ale při svém vyprávění vsadil na dvě věci: na působnost Christopherova příběhu a na krásu Aljašky jako takové. Výsledek, společně s knihou, se stal zlomovou událostí pro život celé jedné geberace Američanů.

O co vlastně jde? Chris je vnímavý a inteligentní kluk, co si rád čte i v knihách filozofů a nemá právě v lásce moderní technologie a vůbec to, čemu se říká civilizace. Proto se po studiích rozhodne k radikálnímu kroku – prodá všechno, co nashromáždil, balí jen to základní, výbavu do divočiny a pár knih, a vyráží stopem směr Aljaška. Film ale takto jednoduchý není, v jeho struktuře se prolínají i prvky minulosti, hlavně ne právě vřelý vztah k rodičům, který se projevuje ještě více na Chrisově sestře Carine (Jena Malone). Chris se stále víc a víc utvrzuje v tom, že mimo civilizaci mu bude lépe. Dostává se tedy až do středu divočiny, kde náhodou objevuje autobus předělaný na svéráznou horskou chalupu. Do něj se nastěhuje, zpočátku spokojen, ale s přibývajícím časem jako by si stále zřetelněji uvědomoval, že jeho volba možná nebyla tou jedinou možnou a že lidské štěstí se velmi komplikovaně získává o samotě, bez možnosti prožívat je s někým.

Závěr knihy i filmu je zdrcující i osvobodivý zároveň – Chris, vyčerpaný z nedostatku jídla i tím, že podle všeho snědl jedovatou rostlinu místo té jedlé, se pokouší z posledních sil najít brod, přes který do divočiny vstoupil a označil si jej kšiltovkou. Místo sice nachází, ovšem voda je příliš vysoká a Chrisovi nezbývá než se vrátit do autobusu... Začíná jeho nejtěžší cesta.