Samotáři

Film, který se stal kultovní pro jednu celou generaci, a který má naději oslovovat i ty další. Povídkové příběhy, které se vzájemně prolínají, vyprávějí vlastně jeden příběh: příběh relativně mladých lidí, kteří sice už mohou žít život ekonomicky a finančně zajištěný, ale uprostřed tohoto života se najednou cítí sami.

Mohlo by se zdát, že takový charakter nemůže strhnout celé davy diváků. Jenže ono je toto filmové poselství vyprávěno skrze scénář Petra Zelenky, což znamená vždycky jediné: v tomhle filmu není nouze o hlášky. A že je jich tu hromada. Asi největším dodavatelem nezapomenutelných vět je Jakub, který se stal v podání Jiřího Macháčka téměř živou postavou z každodenních situací. Tak například: „Lidi tady prostě málo hulej.“ To je odpověď v zásadě na jakýkoliv problém. Nezapomenutelný je i trochu bláznivý, ale nesmírně vtipný dialog: „Co je to za pěknou muziku?“ „To je hymna, vole!“ 

Film má kromě humoru ještě několik poloh, pro které jej musí vidět každý, a díky nimž jeden hodnotitel, s přezdívkou Galadriela, na čsfd trefně poznamenal: „Já myslím, že kdo viděl, nepotřebuje komentář, a kdo neviděl je divnej ;-)“. Kromě scénáře a Jiřího Macháčka jsou to i další znamenité herecké výkony. Ondřeje, lékaře, který uhání náhle opuštěnou Hanku (Jitka Schneiderová) a zvažuje odchod z údajně spokojeného maloměšťáckého manželství s Lenkou (Dana Sedláková) ztvárnil Ivan Trojan. I když bylo překvapením angažovat do filmu v šestatřiceti letech neznámého herce, Trojan ale ukázal, jak hluboce se mýlili ti, kteří je přehlíželi. Od té chvíle se stal jedním z našich nejzajímavějších a neobsazovanějších herců. V Samotářích je to kombinace skutečného milostného vzplanutí i zvláštního druhu egoismu, se kterým se pouští do milostných dobrodružství, ale i svérázný smutek z dosavadního života. Makedonskou servírku hledající u nás svého otce Vesnu sehrála znamenitě, s tím oživujícím exotickým nádechem Labina Mitevska. A tak by se dalo pokračovat.

Samotáři jsou zkrátka kultovní komedií, která nestárne a ani po patnácti letech neztrácí nic ze svého humoru i smutku.