Odpočívej v pokoji

Svět smrti, tajemství smrti, ale i ironie, nadhled a humor, to jsou směsi, ze kterých je smíchán seriál Odpočívej v pokoji. Prostředí pohřební služby tvoří východisko seriálu, který patří mezi nejúspěšnější a nejvíce oceňované původní seriály posledních patnácti let. Svědčí o tom třeba šest Cen Emmy za první řadu.

V čem je kouzlo tohoto projektu? Na jedné straně je tu zřejmý rukopis hlavního režiséra i scénáristy, Alana Balla. I v Odpočívej v pokoji vidíme postupy, které proslavily jeho Americkou krásu (1999). Je to působivá, někdy humorná, někdy groteskní, ale jindy také velmi silně emocionálně působící spojitost, v jaké vedle sebe stojí věci tragické a směšné.

Rodina Fisherových by mohla být takovou obyčejnou americkou rodinkou, kdyby nevlastnila pohřební službu, a kdyby s tím nesouvisely i jisté okolnosti. Ty se dají poznat ve chvíli, kdy se domů vrací mladý rebel, který původně nechce pokračovat v řemesle svého otce, Nathaniel „Nate“ Fisher mladší (Peter Krause). Rozhodně by si dokázal představit jinou budoucnost a ani svátky, kvůli kterým přijíždí, jej v tom neměly zlomit. Jenže osud s ním sehraje ďábelskou hru: jeho otec, Nathaniel Fisher starší (Richard Jenkins), zemře při dopravní nehodě a zanechá závěť, se kterou se nedá nic dělat: Nate musí převzít rodinný podnik a vézt jej společně s mladším bratrem Davidem (Michael C. Hall) a sestřičkou Claire (Lauren Ambrose). A to ještě mu „zůstane na krku“ matka Ruth (Frances Conroy), která je po smrti manžela úplně zdrcená. Vyčítá si totiž, že rozhodně nepatřila k nejvěrnějším manželkám v USA.

A tak, chtěj, nechtěj, začíná pracovní rutina: každý díl seriálu začíná bizarní smrtí a je vlastně záznamem příprav pohřebního obřadu, ve kterém velice zdatně pomáhá Federico Diaz (Freddy Rodriguez), klasický typ pohřebáka. Jenže! Rodina velmi brzy zjistí, že s mrtvými může mluvit, a to včetně manžela a otce Nathaniela. Nepředstavujme si ale nějaké duchařské tiché rozhovory, jde o reálné filmové dialogy, takže v některých pasážích seriálu není tak úplně jasné, mluví-li živí s živými nebo jak. To je jistě dobrý prostor pro nejrůznější komické, ale i melancholické a také tragické otázky, které směřují ke smyslu a významu smrti v životě člověka. Není proto divu, že se na seriálu podílel i syn spisovatele, který toho o smrti věděl dost, G. G.Marquéze, Rodrigo García. 

Aby to všechno nebylo tak jednoduché, sledujeme také počínání mladšího syna Davida, který nemá odvahu říct své matce pravdu o tom, že je homosexuál. A to jej chodí pravidelně navštěvovat bývalý policista a současný přítel, Keith Charles (Mathew St. Patrick) – svět jako stvořený pro jemný humor, ale i vážné tázání po smyslu života a smrti.