Matrix

Film, který nejen že se stal kultovním v zásadě v okamžiku své první projekce, ale především biják, u kterého je velice těžké rozhodnout, která jeho složka uhrane diváka víc. Děj je umístěn do budoucnosti, která není jen děsivým výplodem fantazie scénáristů a režisérů v jednom, Andyho a Lany Wachowských, je zároveň nebezpečně přesnou metaforou: v budoucnosti je svět ovládán stroji, které se člověku vymkly z kontroly, ovládly jej, takže lidská rasa je už jen pouhou zásobárnou biologické energie.

Otupělost lidí a jejich nechuť s takovým postavením cokoli udělat je dána právě Matrixem – počítačovým simulátorem, který v myslích lidí vyvolává představy reálného života, ve skutečnosti však lidská těla leží v jakési život zajišťující kapalině. Své životy si jen představují podle toho, kam je Matrix pustí a zavede. Ovšem klasický sci-fi námět je prodchnut ještě též principy akčními, to totiž ve chvíli, kdy se hlavní hrdina, v Matrixu počítačový expert Thomas Anderson i hacker  Neo (Keanu Reeves) setkává s krásnou i uhrančivou Trinity (Carrie-Anne Moss), která jej zasvěcuje do toho, jaký život ve skutečnosti žije.... Neo se rozhoduje jen chvíli a nakonec se přidává k malé skupince lidí, kterou vede charismatický Morfeus (jako vždy klidný, rozvážný a okouzlující Laurence Fishburne). Neo se tak dostává do chudobných sice, ale svobodných prostor skutečných lidí, je postupně zbaven všech tělesných spojnic s Matrixem a může začít jeho cesta: za proniknutím do chyb v Matrixu, za rozřešením otázky, jestli právě Neo je tím vyvoleným. Problémem ovšem je, že pohyb mezi světem Matrixu a reálným světem je už příliš těsně propojen, což znamená, že pokud tě zabijí ve virtuálním světě Matrixu, umřeš doopravdy, takže tady končí legrace a začíná jít o opravdový život... 

Film je dokonale zvládnutý i technicky: zpomalené i zrychlované scény dokonale simulují představu Matrixu, tedy něčeho smyšleného, pouze na základě vjemů vsugerovaných mysli člověka: film si hraje s tím, že je filmem. To je podpořeno jak hereckými výkony, ve kterých se vyznamenávají i představitelé antagonistických postav, a to zejména skvělý, chladnokrevný a emocí zbavený Hugo Weaving v roli agenta Matrixu Smitha, jehož hlavním úkolem je zneškodnit skupinu povstalců.

Další hodnotou filmu je nespočet hlášek, za všechny zmiňme jen jednu: když se Neo dostává ve světě Matrixu k věštkyni, aby zjistil, je-li skutečně vyvoleným, potkává se s mladými adepty vyvolenosti, kteří se od dítěte učí rozumět mezerám v Matrixu. Když se Neo dívá na malého chlapce, který pohledem ohýbá lžičku, chlapec se na něj usměje a řekne: „Ta lžička tady není.“ 

Je pochopitelné, že Matrix neunikl ani hledáčku porot. Získal Oscara za film, zvukové efekty, vizuální efekty a zvuk. A to dokonce v konkurenci do té doby v oblasti triků a efektů neporazitelných Hvězdných válek.