Sport
Petr Benčík zve diváky Eurosportu na Tour de France
24. únor 2014
|
|
Foto Profimedia.cz
Foto Profimedia.cz
Tour de France vstupuje ve své historii do druhé stovky, má před sebou neuvěřitelný 101. ročník. Ke sledování slavného etapového závodu zve Petr Benčík, trojnásobný mistr ČR v silničním závodě. Eurosport připravil z TdF 90 hodin živého vysílání.
Je Tour de France největším cyklistickým svátkem světa? Cyklisté ji řadí daleko výše než olympijské prvenství nebo MS, souhlasíte?
Stačí vyslovit „tour“ a každý ví, že se jedná o Tour de France. Tour je Tour. Je nesrovnatelně výše než cokoliv ostatního v cyklistickém světě.
Kdo letos vyhraje?
Já se především těším na tu bitvu o prvenství, ta dělá Tour. Karty jsou letos rozdány krásně. Contador vypadá parádně, Froome je výkonnostně neuvěřitelný, a když se k tomu přidá hladový Nibali, mohla by to být pro diváky cyklistická pecka. Já bych přál vítězství Contadorovi, ale zatleskám všem. Na Giru mne pozitivně překvapil Uran, když si odpustil komentáře o nefér výsledku.
Letos bude expertem Eurosportu během TdF Greg LeMond, její trojnásobný vítěz. Jak vzpomínáte na slavného amerického cyklistu?
Velmi rád si jeho názory a postřehy poslechnu. Mám ho opravdu rád, on je pan Někdo, jeden z mých hrdinů z doby, kdy jsem začal cyklistikou naplno žít. Ale – nemůžu mu odpustit, že porazil Fignona v té slavné závěrečné časovce v roce 1989, a sebral mu tak triumf na Tour.
Kromě zmíněného duelu LeMond vs. Fignon, co Vám utkvělo z TdF v paměti?
Vybaví se mi Ulrich a jeho úžasné gesto, kdy v rozhodujícím momentu celé Tour počkal na největšího soupeře Armstronga, kterého srazil neopatrný fanoušek. Ulrich pak Tour prohrál. Já jsem takový konzervativní, tradiční, mám rád staromódní cyklistiku, kdyby bylo po mém, tak se jezdí v bílých ponožkách a černých kraťasech. Chybí mi ona džentlmenská cyklistika minulosti. Dnes jsou mezi jezdci malé rozdíly a dělají se v uvozovkách sviňárny, například nastoupí na bufetu, ujede ve sjezdu, to dříve nebývalo. Ve sjezdu závodili plašáci, na bufetech se neatakovalo, od startu závodili amatéři, profíci si jeli vzadu a povídali si, prvních 100 kilometrů se nezávodilo, pak si to ti nejlepší rozdali mezi sebou.
Atmosféru TdF jste jako závodník nezažil…
Když jsem byl v nejlepších cyklistických letech, bylo strašně těžké dostat se ven do některého z profi-týmů. Byl jsem například na 4 dny Dunkerque čtvrtý (v roce 2005 za Petrem Benčíkem skončili mj. Andy Schleck, Thomas Voeckler, Philippe Gilbert, Ján Svorada), ale na Tour jsem nedostal šanci, přestože věřím, že bych ji dokázal zajet s dobrým výsledkem, troufám si říci, že i do první dvacítky.
Vzpomenete na Váš nejtvrdší závod? Něco podobného jako letos na Giru, sníh, zima…
Vzpomínám na jeden závod na jaře v Itálii, říkali jsme mu Bergamo, jmenoval se Giro Bergamasco, ale dnes se již jmenuje jinak (Settimana Ciclistica Lombarda). Já jsem se tehdy velmi tvrdě připravoval na Závod míru, strašně jsem trpěl, teplota na nule, padal skoro led, mrzly mi ruce, že jsem se kousal do prstů a brečel bolestí. Tehdy jsme neměli dnešní vybavení, nic zvláštního jsme si z Československa nepřivezli, žádné nepromokavé věci, pouze obyčejné pláštěnky a rukavice. Nezabalil jsem to, pokračoval jsem dále a jel další kilometry přípravy na Závod míru. Takže se dokážu vžít do role profíků, kteří na Giru na Stelviu mrzli.
V posledních letech se čeští cyklisté prosazují i v celkových klasifikacích největších třítýdenních závodů. Kreuziger a König byli v první desítce na Tour a Vueltě. Máme výjimečnou cyklistickou generaci?
Zajet tři týdny na předních pozicích, na to se člověk musí narodit. Kreuziger měl nejlepší podmínky od malička, König má neuvěřitelné parametry, jestli se popere s tělem a přestanou zdravotní problémy, má na to jezdit mezi nejlepšími. Ale máme i další, Štybar si vyšlapal cestičku skoro sám.
Tour de France
Sport
Foto Profimedia.cz
sobota
5. 7.
Nemáte ještě Skylink? Není nic snadnějšího – Přejděte ke Skylinku!
