MS klubů: Fotbalové MS klubů na Eurosportu

Cesta Realu za světovým titulem ovšem nebude snadná. Podle papírových předpokladů bude jeho největším soupeřem argentinský klub San Lorenzo, jehož nejznámějším fanouškem je Jorge Mario Bergoglio. Že to jméno nikomu nic neříká? Když byl v loňském roce zvolen papežem, přijal jméno František. A světe, div se. Letos vyhrálo San Lorenzo poprvé v historii Pohár osvoboditelů. Samozřejmě, je to jen náhoda… A když San Lorenzo vyhraje i klubové mistrovství světa?  

Předchůdcem MS klubů byl Interkontinentální pohár. Tradičně se v něm utkávali vítězové evropského Poháru mistrů evropských zemí a jihoamerického Poháru osvoboditelů. První ročník se hrál v roce 1960 a vítězem 

se stal právě Real Madrid, jehož hvězdy Puskás, Di Stefano a Gento rozstřílely uruguayský Peñarol. Jihoamerické týmy brávaly Interkontinentální pohár prestižněji, zápasy v Jižní Americe mívaly silně vyhecovanou atmosféru, která se někdy zvrhla i v brutální scény na hřišti i mimo něj, především v roce 1969 v zápase mezi AC Milán a Estudiantes de La Plata. Interkontinentální pohár se hrával nejprve tradičním systémem doma–venku, od roku 1980 se hrálo jediné utkání na neutrální půdě v Japonsku, obvykle v Tokiu. 

 

Rozvoj fotbalu ve světě v posledních desetiletích dovedl FIFA k záměru rozšířit boj o světové klubové prvenství i na další kontinenty. A v lednu 2000 se v Brazílii konalo první Mistrovství světa ve fotbale klubů. K vítězům šampionátů jednotlivých kontinentů přiřadila tehdy FIFA ještě Real Madrid jako vítěze Interkontinentálního poháru a Corinthians jako mistra brazilské ligy. Osm týmů bylo rozděleno do dvou skupin, do finále postoupili jejich vítězové, brazilské celky Corinthians a Vasco da Gama, za který hrál i slavný Romário (dvěma góly vyřadil ve skupině i Manchester United). Prvním oficiálním mistrem světa se ale stal klub ze Sao Paula Corinthians po penaltovém rozstřelu. Podruhé se MS klubů hrálo až v roce 2005, od té doby již pravidelně každý rok. Systém se proti prvnímu ročníku změnil, hraje se vyřazovacím způsobem, nejsilnější týmy z Evropy a Jižní Ameriky ovšem vstupují až do semifinále. Až čtvrtý ročník poprvé vyhrál evropský klub – v roce 2007 AC Milán smetl Bocu Juniors. Od té doby triumfují evropské týmy pravidelně s jedinou výjimkou – v roce 2012 odešla poražena Chelsea v zápase s Corinthians. MS klubů má za sebou deset ročníků a čtyřikrát slavily triumf brazilské kluby, dvakrát italské a španělské (oba Barcelona), po jednom vítězi mají anglická a německá liga. Pouze dva z celkových dvaceti finalistů nepocházejí z obou fotbalově nejsilnějších kontinentů – dvakrát se do finále dostaly africké týmy. V roce 2010 přes Internacional Porto Alegre tým Mazembe z Demokratické republiky Kongo a loni domácí Raja Casablanca, která vyřadila brazilské Atlético Mineiro s Ronaldinhem.

 

Druhý rok po sobě hostí MS Maroko, a tak se do prestižní soutěže díky pořadatelství dostává na divokou kartu i domácí šampion Moghreb Tetuán. A loňská účast týmu Raja Casablanca ukázala, že za bouřlivé podpory marockých fanoušků to může být úspěšná cesta. Maročané po nadšeném výkonu porazili mexického i brazilského favorita a prohráli až ve finále s Bayernem. Domácí tým má ale ztíženou pozici, zatímco Realu Madrid nebo San Lorenzu stačí k triumfu na MS vyhrát pouhé dva zápasy, tedy semifinále a finále, domácí šampion by potřeboval čtyři výhry, nejprve se hraje ještě kvalifikace o postup do čtvrtfinále.