Mistrovství světa v atletice 2015

Je s podivem, že v roce 2015 se bude konat teprve 15. Mistrovství světa v atletice. Jistě, úvahy o šampionátu padaly na atletických koncilech již před sto lety, ale skutek utek.

První mistrovství se tak uskutečnilo v roce 1983 v Helsinkách a našim barvám se nebývale dařilo. Imrich Bugár ovládl hod diskem, Gejza Valent za ním zaostal jen málo a byl třetí, Jarmila Kratochvílová v náročném programu vyhrála 400 a 800 metrů, Táňa Kocembová byla těsně druhá a spolu byly také druhé ve štafetě na 4× 400 metrů… Celkem 6 medailí, to byl skvělý začátek. Jenže další roky byly hubenější.

Atletika vychovává nejvšestrannější sportovce – sedmibojařky a desetibojaře, kteří musí zvládnout běhy, skoky i vrhy či hody. Atleti používají různě těžká nářadí – od štafetového kolíku při běhu až 7,25 kg při vrhu koulí či hodu kladivem. Patrně technicky nejnáročnější je skok o tyči, v němž se snoubí dynamika atleta s gymnastickou šikovností.

Délky tratí při bězích a chůzích se velice liší. Nejkratší disciplínou je běh na 100 metrů, nejdelší naopak chůze na 50 kilometrů, tedy 500× delší vzdálenost. Specialitou je běh na 3 kilometry překážek, při kterém se nepoužívají ponožky, protože vodní příkop se nedá přeskočit a doskoky do vody jsou naprosto běžné.

Letos se bude soutěžit v 47 disciplínách a naše naděje se upínají k oštěpu, tedy Veselému, Vadlejchovi a Špotákové, 100 metrů překážek žen – tedy Zuzaně Hejnové, a k běžcům Pavlovi Maslákovi s Jakubem Holušou, tyčkařům Jiřině Ptáčníkové, Adamu Ptáčkovi a Janu Kudličkovi, tradiční opoře výškaři Jaroslavu Bábovi, či osmistovkařce Lence Masné, kteří by mohli rozšířit dosavadní sbírku našich 21 medailí, z toho dvanácti zlatých. Skromněji ke svému startu přistupuje Petr Svoboda, který po dlouhé pauze, zaviněné zraněním třísla, v běhu na 110 metrů překážek jen těžko naváže na svůj titul z halového ME v roce 2011. Současnou světovou atletiku ale trápí pořádné dopingové nařčení, s nímž přišly ARD a Sunday Times. 

Podle těchto médií až třetina medailistů z olympijských her a mistrovství světa v letech 2001 až 2012, včetně českých, v bězích na 800 metrů a delších měla podezřelé výsledky krevních testů. Předseda našeho atletického svazu Libor Varhaník označil zprávy obou médií za spekulace. Také řekl, že je šokován, smutný a rozzlobený. Uvedl, že ctí presumpci neviny a že za našimi reprezentanty stojí. Když pomineme halová mistrovství S s našimi 22 medailemi, můžeme se do čínského Pekingu a jeho Ptačího hnízda opět těšit. 

Doufejme, že naši vyslanci královny sportu přidají do naší sbírky pár dalších kovových vajíček a že šampionátem proletí s lehkostí ptáka…

MS v atletice