Formule 1 se vrací do Monaka
Foto Profimedia.cz
Sledujte na Sport 1 HD a Sport 2 HD na skylink Live TV
Po odmlce vyvolané pandemickou krizí se začínají vracet tradiční závody, bez kterých si lze těžko F1 představit. Konečně došlo i na legendární okruh v Monte Carlu, kde si to piloti rozdají předposlední květnový víkend.
Jak to vlastně celé začalo? S nápadem uspořádat v malém knížectví závod Formule 1 přišel nadšenec Antony Noghès, který žádal, aby tehdejší autoklub (ACM) získal mezinárodní statut. To ale bylo odmítnuto, protože se na území Monaka nekonala žádná velká sportovní událost (tenkrát již existující Rallye Monte Carla vedla převážně silnicemi mimo knížectví). A tak se Antony Noghès rozhodl uspořádat velkou cenu F1 výhradně v ulicích Monaka! První závod se jel už v roce 1929 a jen čtyři roky později získal statut mezinárodní „velké ceny“ po boku Francie, Belgie, Itálie a Španělska.
Válka zastavila závodění nejen v Monaku, a i když Velká cena Monaka nechyběla v prvním roce „nového“ šampionátu F1 (1950), začala být jeho permanentní součástí až v roce 1955. První závod moderní éry vešel do historie kuriózní událostí: v prvním kole totiž došlo k havárii poté, co mořská vlna zaplavila trať v zatáčce Tabac. Deset jezdců skončilo v prvním kole a závod nakonec vyhrál Argentinec Juan Manuel Fangio, pozdější pětinásobný mistr světa.
Bohatá historie velkých cen v Monaku by mohla vyprávět celou řadu mimořádných příběhů, bohužel i tragických. Když v roce 1955 vylétl z trati se svou Lancií D50 Alberto Ascari, skončil i se svým vozem v moři. Vyvázl sice jen se zlomeným nosem, ale o čtyři dny později zemřel po havárii na okruhu v italské Monze. Velkou tragédii pamatuje i Velká cena Monaka z roku 1967, během níž havaroval italský závodník Lorenzo Bandini, který v troskách vozu uhořel. To si vyžádalo zavedení série bezpečnostních zlepšení.
Závody v úzkých ulicích Monaka jsou vedle své exkluzivity známé také větším počtem havárií kvůli všudypřítomným svodidlům. Kvůli nim se jezdcům na okruhu také špatně předjíždí. Velká cena v roce 2003 tak například nemá ve statistikách jediný záznam o tom, že by se někdo na dráze během závodu alespoň jednou předjel.
V roce 1981 nastala na okruhu jiná kuriozní situace. V kuchyni hotelu Loews umístěném nad tunelem totiž vypukl požár. Zasahující hasiči dostali plameny rychle pod kontrolu, ale napumpovali do kuchyně velké množství vody, které začalo prosakovat střechou tunelu až na závodní dráhu. Monoposty tak projížděly suchou dráhou, aby v tunelu vjely do vysoké vrstvy vody.
O tři roky později přitom vznikl na trati přesně opačný problém. Během závodu hodně pršelo, ale dráha v tunelu byla naopak suchá, navíc s vrstvami oleje z předcházejících jízd. Niki Lauda tehdy situaci aktivně řešil a přesvědčil tehdejšího šéfa F1 Bernieho Ecclestona, aby zařídil, že posádka hasičského vozu závodní trať v tunelu pravidelně smáčela.
Zajímavosti
Rekord okruhu zajel v roce 2018 Max Verstappen s vozem Red Bull v čase 1:14.260
Nejúspěšnějším jezdcem je Ayrton Senna, který Velkou cenu Monaka vyhrál celkem 6×
Rychlostí 48 km/h vjíždějí jezdci do nejpomalejší zatáčky kalendáře závodů Formule 1 vůbec – vlásenky Grand Hotel Hairpin
Okruh v Monte Carlu má délku 3 337 metrů a je tak nejkratším okruhem v celém kalendáři Formule 1
Velká cena Monaka
