Bojkot na olympiádě v Moskvě

I když nyní čelíme nepříjemnostem spojeným s řadou omezení v boji proti koronaviru, nesmíme klesat na mysli. S ohledem na celosvětově pozastavené nebo zcela zrušené akce vám nyní otevřeme historické okénko do sportovních akcí, které byly podobně narušeny nejrůznějšími nenadálými událostmi. Zkraťte si čas při čekání na obnovená sportovní utkání s námi. V prvním článku se dozvíte o bojkotu olympijských her v Moskvě.

Před čtyřiceti lety americký prezident Jimmy Carter poprvé veřejně prezentoval návrh přesunout nebo zrušit Letní olympijské hry v Moskvě 1980. Reagoval tak na invazi sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979. Americký bojkot vyvolal reakci v podobě neúčasti zemí sovětského bloku na hrách v Los Angeles, což výrazně ovlivnilo i československé sportovce. 

Oficiální žádost USA o přeložení moskevských her byla zamítnuta, a protože Sovětský svaz vojáky z Afghánistánu neodvolal, zrodila se myšlenka bojkotu. „Informoval jsem olympijskou komisi, že kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, doporučuji neposlat americký tým do Moskvy,“ řekl Jimmy Carter. 

V Moskvě nakonec nesoutěžily kromě Spojených států třeba ani Japonsko, Keňa, Kanada nebo Čína. Hry bojkotovaly i další země, jejich sportovci se jich ale účastnili pod olympijskou vlajkou. Nakonec v Moskvě závodilo nejméně sportovců od roku 1956.

Dvoje zpackané hry

Američané a Sověti spolu na Letních olympijských hrách opět soupeřili až v Soulu v roce 1988. Paradoxem byl ale fakt, že sovětské jednotky opustily Afghánistán až o rok později.

Her se zúčastnilo 81 zemí, ale zástupci Libérie z her odstoupili po absolvování slavnostního zahájení. Počet účastnických zemí tak klesl na 80. I proto dominovali sportovci z východního bloku v čele se Sovětským svazem. Domácí gymnasta Alexandr Diťatin získal osm medailí včetně tří zlatých. I přes velký počet bojkotujících zemí se na hrách objevila sedmička států, která vyslala své sportovce na letní olympijské hry vůbec poprvé v historii – šlo o Angolu, Botswanu, Kypr, Jordánsko, Laos, Mosambik a Seychelly.

A jak si vedlo Československo?

Československo, které do Moskvy vyslalo do té doby nejpočetnější výpravu 211 osob, vybojovalo v omezené konkurenci dvě zlaté, tři stříbrné a devět bronzových medailí. O zlato se zasloužili vzpěrač Ota Zaremba v hmotnostní kategorii do 100 kilogramů a fotbalisté. Stříbro přidali diskař Imrich Bugár, běžkyně Jarmila Kratochvílová a družstvo pozemních hokejistek. 

Bronz získali gymnasta Jiří Tabák, boxer Ján Franek, judista Vladimír Kocman, vzpěrač Dušan Poliačik, zápasníci Dan Karabin a Július Strnisko, veslařský dvojskif Zdeněk Pecka s Václavem Vochoskou, družstvo silničních cyklistů Michal Klasa, Vlastibor Konečný, Alipi Kostadinov a Jiří Škoda a tým dráhařů Teodor Černý, Martin Penc, Jiří Pokorný a Igor Sláma.

Letní olympijské hry v Moskvě 

Datum konání: 19. 7. 1980 – 3. 8. 1980
Celková účast: 5 179 sportovců
Počet zúčastněných zemí: 80
Československá účast: 211 sportovců
Počet disciplín: 203

Zajímavosti

Velká Británie, Francie a Austrálie oficiálně podpořily bojkot, ale účast na olympijských hrách nechaly individuálně na svých sportovcích. Británie nakonec na tyto olympijské hry vyslala výpravu o 170 sportovcích. Výpravy podporující bojkot, které se účastnily olympijských her, však neměly právo na použití státních symbolů (vlajka, hymna) a byly často cenzurovány v televizních přenosech.

Na olympiádě v Moskvě se často vyskytovaly podvody a doping, obojí ovšem v té době neprokázané. Při dodatečných testech však byly anabolické látky nalezeny v 60 vzorcích moči sportovců.

Maskotem olympijských her v Moskvě byl medvěd Míša (Michail). Medvěd bývá v ruských pohádkách symbolem síly, proto byl vybrán jako reprezentant moskevské olympiády. V konkursu zvítězil návrh ilustrátora Viktora Čižikova. Oficiálně byl Míša přijat jako maskot 19. prosince 1977.

Bojkot na olympiádě v Moskvě