Rozhovor
Zuzana Stavná: Mám ráda kavárny, módu a pohyb
26. únor 2015
|
|
Foto Archiv Zuzany Stavné
Foto Archiv Zuzany Stavné
Zuzanu Stavnou není jednoduché zastihnout. To u mladých hereček ale není žádná výjimka. Náš rozhovor se sice rozložil na dva týdny, ale aktivní přístup k životu ani tak slovenská Pražačka s anglickou zkušenosti nezapřela. Však posuďte sami.
Jste aktivní mladá žena, která je hodně online, chodí do kaváren, nedá na módní výstřelky, ráda se hýbe. Podle všeho jste typickou představitelkou takzvané Generace Y…
Generace Y? Tak to tedy vůbec nevím co je?! Takže tou generací asi spíš nebudu. Ale módu mám ráda, kavárny taky a pohyb miluju! To všechno pravda je.
No, takovým typickým znakem Generace Y je například to, že pro ně auto už není tak důležité. Je to prostě jen postrkovadlo z místa A do místa B.
Aha! No tak vidíte, takhle to třeba vůbec nemám. Pro mne znamená auto výlet, odpočinek, čas pro sebe. Čas strávený
s někým příjemným a poznávání cizího světa. Já mám s auty spojeno mnoho zážitků. Ale asi to bude spíš tím, že nejsem
řidič, ale spolujezdec, který se jenom veze, a to mne baví.
Narodila jste se v Košicích, žijete v Praze, ale milujete i Londýn. Kdybyste se musela rozhodnout pro jediné místo, které by to bylo?
Ne! Jinak! Narodila jsem se v Košicích, žila v Londýně, ale miluji Prahu.
Angličtinou jistě vládnete, jakou roli byste reálně mohla dostat v anglické nebo americké produkci? Karel Roden například dlouho hrával záporáky s ruským přízvukem. Vadila by Vám taková škatulka?
No, anglicky mluvit umím, v klidu se dorozumím, ale myslím, že jí rozhodně nevládnu. Je to už pár let, co jsem žila v Londýně, a bohužel angličtinu nepraktikuji denně. A škatulka v anglické a americké produkci by mi rozhodně nevadila. Kdyby se tedy nějaká reálná nabídka naskytla, tak neodmítnu, a zahraju cokoli.
V Praze žije spousta Slováků. Jaký je podle Vás rozdíl mezi filmy, které se točí na Slovensku, a těmi českými?
Hm… no, já zase takový přehled o slovenských filmech nemám. Ale pokaždé, když jsem doma a koukám na slovenskou televizi, tak mi přijde, že Slováci jsou v něčem odvážnější. Ale to je můj subjektivní názor. Vládne tam teď generace mladých lidí, kteří mají svůj názor a nebojí se. Jako třeba Adéla Banášová – tu úplně zbožňuji. Možná je to tím, že na Slovensku není tolik možností a peněz na natáčení, a proto jsou možná ti lidé odvážnější. V Čechách je to pořád takové opatrné, hlavně nikoho neurazit a být slušný.
Máte na mysli onen takzvaný svěrákovsky laskavý český humor?
To ne! Svěrákovský humor mne naopak baví, protože je chytrý a nepodlézavý. Spíše se tady pořád myslí na to, aby se filmy líbily co největší skupině lidí, a proto se dělávají kompromisy a podléhá vkusu většinového diváka.
A které jsou podle Vás nejlepší slovenské filmy všech dob?
Obchod na korze, Tisícročná včela, Zahrada.
Všechny znám. Bál jsem se, že vyjmenujete názvy, které mi nic nebudou říkat. Co vlastně děláte, když zrovna nehrajete, nebo nezkoušíte? Popište mi takový svůj normální den.
Když nezkouším v divadle, tak to tedy dlouho spím, pak si dám snídani v mém oblíbeném Bistru, jdu na pilates a pak se třeba potkám s přáteli. Večer buď hraji v divadle představení, nebo jdu do kina, nebo s kamarády na drink.
Jak jste si sedli s Janem Hřebejkem při natáčení snímku Zakázané uvolnění? Měla jste před ním trému? Znali jste se předtím?
Znali jsme se malinko, ale trému jsem z něho neměla. Spíš respekt! Protože toho má hodně za sebou, a já natočila do té doby jen Krásno. Ale to hned opadlo. Natáčení bylo hodně rodinné. Takže to byly spíše takové letní prázdniny.
Vaše role jsou většinou svérázné dívky, jste s tím takhle spokojená, nebo byste raději vyzkoušela jiný typ?
Já jsem za každou příležitost ráda a musím říct, že mám štěstí na hezké role. Zajímavé je pro mě to, že většina z nich se mi pak časem začne propojovat s mou životní situací. A to mne pokaždé opravdu pobaví.
Prý jste pověrčivá. Je to pravda? A jak se to projevuje?
Nejsem. Ale když kolem mě projde černá kočka, tak se raději pro jistotu třikrát poplivu. Snažím se ovšem tyhle pověry si moc nepřipouštět. Přece jenom, čemu člověk uvěří, může se stát, že?
Ano, jistota je jistota. U herců navíc pověrčivost není asi nic mimořádného. Vždycky mě zajímalo, jak je možné udržet v hlavě celou divadelní hru. Myslím, že normální lidé se nikdy v životě tak dlouhý text nenaučili. Jak se to vlastně dělá?
Já nevím, prostě si to pamatujete. Když se naučíte řídit auto, tak po čase taky neřešíte, co máte udělat dřív, jestli zmáčknout spojku, nebo plyn. Takže je to o zvyku. A také je to naše práce a jediné, co my herci opravdu musíme. Naučit se text, aby pak to ostatní byla zábava a hledání.
Zmínila jste se o své roli v černé komedii Krásno, kde Vám byl hereckým partnerem Ondřej Sokol. Jak moc se lišil Váš filmový partner od toho skutečného? A co byste jako Zuzana Stavná na rozdíl od své filmové postavy nikdy neudělala?
No, momentálně žiji ve fázi, že bych se vdávat rozhodně nechtěla. Určitě bych nezůstala s chlapem jen ze zvyku a strachu, jak to udělala moje postava v Zakázaném uvolnění.
Mimochodem, když zmiňujeme Ondřeje Sokola, přijala byste pozvání do Partičky? Jak se tváříte na improvizaci a stand up?
Uf! Spíše ne! Protože improvizace je velice těžká a specifická disciplína a ne každý má pro ni talent. A já myslím, že nejsem tento typ. Ráda sice improvizuji na zkouškách v divadle, kde je pár lidí, nebo doma, ale improvizovat před více lidmi, takovou odvahu bych zatím u sebe asi nenašla.
Vaše rodina je roztroušená mezi Anglií, Českem a Slovenskem. Vídáte se často všichni dohromady?
Vídáme se stoprocentně na Vánoce. A o letních prázdninách, když nám to vyjde. Je nás hodně, takže si to pokaždé hodně užijeme.
Co vlastně dělají Vaší sourozenci? Máte jich, tuším, docela dost.
Ano, jsme čtyři sourozenci a já sem ten nejmladší benjamínek. Všichni takzvaně normálně pracují. Žádné divadlo ani umění nedělají. To jenom já jsem v naší rodině ten blázen.
Na co se ráda díváte v televizi?
Nejraději mám samozřejmě filmy a zahraniční seriály. Hlavně seriály. Když mě nějaký opravdu chytne, tak to umím být i závislá.
Nechte mě tipnout: Hra o trůny, Girls nebo snad Homeland?
Naposledy to byl seriál Temný případ na HBO. To jsem opravdu hltala.
Kde Vás teď v nejbližší době můžeme vidět, ať již v divadle, ve filmu či v televizi?
Tak v divadle mě můžete vidět v Činoherním klubu, v Rubínu, kde pořád hrajeme divadelní verzi Zakázaného uvolnění, a pak ještě na Nové scéně. Z filmů je to Zakázané uvolnění a Krásno. A co se týče seriálů, tak se objevuji v Doktorech z Počátků, Ulici a zrovna teď jsem dostala hezkou menší roli v seriálu Mattoni.
Rozhovor
Foto Archiv Zuzany Stavné
Nemáte ještě Skylink? Není nic snadnějšího – Přejděte ke Skylinku!
