V Čechách chybí zajímavé ženské role

Jsou čeští herci a zahraniční herci. A pak jsou herci, kteří fungují na obou trzích. Jako třeba vynikající Martina Babišová.

V tuhle chvíli se o Vás dost píše v souvislosti s nedávnou výhrou na festivalu v Torontu a řadou rolí v krátkých a celovečerních filmech. Co všechno vlastně teď děláte? 

Je toho víc, to je pravda. Teď jsem dotočila americký seriál Carnival Row a ještě jeden projekt Pavla Bartovského, režiséra, se kterým jsme vyhráli právě v tom Torontu. Současně mám před sebou film Petra Václava. Tam jde sice o menší roli, ale on dělá vážně zajímavé věci a věřte, že to bude stát za to. No a pak mě čeká celovečerák, který bude režírovat Andy Fehu, na to se taky těším.

To zní dobře, jak to vlastně všechno začalo? Jak jste se k herectví vůbec dostala?

Já dřív dělala spoustu věcí. Chtěla jsem být muzikantka, malířka, grafička, spisovatelka, cestovatelka, popelářka, studovala jsem toho víc a živila jsem se různýma věcma. No a jednoho dne mi kamarád na nějaké párty řekl, že jsem sice ten typ člověka, kterému jde všechno, na co sáhne, ale jestli chci být v něčem opravdu dobrá, musím si vybrat jenom jednu věc. Což mě přimělo pořádně se zamyslet. V té době jsem už pár věcí natáčela, ale nebrala jsem to úplně vážně. Tak jsem to vážně brát začala. Přihlásila jsem se na hereckou školu, vystudovala jsem to a stalo se to mojí hlavní činností.

Chtěla jsem být muzikantka, malířka, grafička, spisovatelka, cestovatelka, popelářka, studovala jsem toho víc a živila jsem se různýma věcma.

Takže teď je herectví Vaše primární náplň života a ostatní věci jdou trochu mimo?

Tak. Upřímně ale, život herce je dost nepředvídatelný. Úspěch nezávisí jen na talentu, je tam spousta dalších proměnných. Můžeš pracovat tak dobře, jak umíš, ale nikdy nevíš, jestli se tím za pár let uživíš. Já budu moc ráda, když se do budoucna budu moct věnovat jen filmu, na druhou stranu mě pořád baví i psaní. Dost mě v tom motivuje to, že v Čechách není moc zajímavých ženských rolí. A než si na to stěžovat, lepší s tím něco udělat. Takže ve svém psaní tohle řeším a chci se pokusit přijít s projekty, které by zajímavé ženské role měly.

Když už mluvíme o českých filmech, vidíte se do budoucna tady, nebo v zahraničí?

Ráda bych obojí. Je fakt, že zahraniční věci mají tendenci být obecně zajímavější. Ten potenciál je ale i u těch českých. Tak se snažím se na těch zahraničních zdokonalit, inspirovat se tím, jak se to dělá jinde a tohle know-how přinášet sem. Třeba americké seriály, něco, co jsem teď dělala aktuálně, jsou rozhodně daleko před těmi českými. A mně slouží jako skvělá příležitost něco se naučit.

To zní zajímavě, v čem je podle Vás největší rozdíl mezi českými a zahraničními filmy?

Je toho spoustu. Tady se projekty šijí dost horkou jehlou. Scénáře by potřebovaly víc času na propracování, s filmy by se tu mělo víc hrát, vystavět je do hloubky, nedělat to jen jako něco, na co lidi přijdou, protože je tam Langmajer. Celkový přístup mainstreamové tvorby je prostě takový, že těm lidem ani nejde o to udělat zajímavej projekt, na kterej budou hrdí, ale vyrobit divácky úspěšný film. Proto se pak obsazují jen ti známí herci, na kterých to stojí, protože sám o sobě by ten projekt nebyl atraktivní.

Mluvíte o hrdosti. Na co jste hrdá nejvíc?

Asi na všechno. Vím, že to není zajímavá odpověď, ale každý projekt je jiný a na každém jsem se naučila něco jiného. Jsem vděčná za všechny.

Co třeba Carnival Row, přece jen vysoce hodnocený americký seriál…

No, zajímavý. Ale nemůžu o tom moc specificky mluvit, mám podepsanou smlouvu o mlčenlivosti. Je to velký. Daleko větší než český štáby. Víc možností, víc si s tím hrajou, je to zajímavej proces. Rozhodně je fajn, že se to tu točí. Přináší to do Čech dost peněz.

V Carnival Row hraje řada hollywoodských hvězd, s kým byste do budoucna ráda hrála?

Asi s Cillianem Murphym. Nebo Tomem Hardym. Nebo Meryl Streep. To jsou všechno hrozně talentovaní lidé. Ale ráda bych se potkala třeba s Reese Witherspoon. Ne třeba jen herecky, ale i na pokec. Vypadá hrozně sympaticky.

To jsou jména, která Vás herecky baví? Máte vůbec nějakou inspiraci v konkrétních hercích?

To je pořád jiný. Inspirace se dá najít u všech dobrých herců a já pořád na něco koukám. Bavil mě třeba Dexter, tam byly herecký výkony skvělý a dalo se tam nakoukat hodně. Z toho jsem čerpala v hodně scénách. Ale nedá se to takhle zjednodušit. Na mušce byl taky skvělej studijní materiál, ta Jodie (Comer) mě inspirovala taky. Pořád ale hledám nové věci. Všechno se vyvíjí a je třeba hýbat se dál.

Martina Babišová (* 30. května 1993, herečka)

Má sice certifikát na kaskadérství, umí jezdit na koni, zpívat, hrát na bicí, šermovat a ovládá  freestyle snowboarding, primárně je to ale herečka. Studovala Bow Street Academy of Screen Acting v Dublinu pod Gerrym Grennellem, koučem např. Natalie Portman či Johnnyho Deppa. V současnosti ji můžeme vidět v seriálech Carnival Row či Normal People.