Myslel jsem, že mi knírek sluší. Opak byl pravdou!

Jako kometa vtrhnul na televizní nebe sympatický herec Filip Březina. Na Štědrý den byl hvězdou nové pohádky Klíč svatého Petra, a už mu na obrazovkách patří další hlavní role, a to v očekávaném seriálu Smysl pro tumor o nadějném studentovi neurochirurgie, jemuž diagnostikovaná rakovina obrátí život naruby. Co o novince České televize prozradil?

Prý jste roli málem nezískal kvůli knírku, se kterým jste nakráčel na casting!

No, to nám ten rozhovor pěkně začíná! (směje se). To bylo ještě během covidu. Já jsem byl předtím asi měsíc a půl v Chorvatsku, hodně jsem tam sledoval seriál Narcos, a tak jsem si nechal narůst knírek jako Pablo Escobar. Dokonce se mi to i líbilo, což dnes zpětně nechápu, protože jsem fakt vypadal strašně. Když jsem pak přišel na ten casting, tak jsem viděl Terezu (režisérka Tereza Kopáčová, pozn. aut.), jak udělala takovej opravdu zhnusenej obličej. Tak jsem to oholil. Myslel jsem si, že mi to sluší, opak byl pravdou.

Přesto Vám šanci dala. Jak se Vám s ní točilo?

Mně? Skvěle. Mám rád dril, oceňuji, když všechno dobře jde, a ona je přesně taková. Myslím, že jsme si sedli, došlo to až do takového kamarádského vztahu, za což jsem byl rád.

Seriál vznikl podle úspěšné belgické předlohy. Režisérka Kopáčová Vám prý nabízela se na ni podívat, ale nikdo z herců toho nevyužil. Proč? Nechtěli jste se inspirovat?

Ona to vlastně žádná, alespoň pro mě, inspirace není. Člověk se pak vyhýbá věcem, které jsou třeba správné, ale podvědomě je udělat nechce, protože to už udělal někdo před ním. A to pak škodí výsledku.

Vašeho hrdinu Filipa Kalinu v seriálu zastaví náraz na krutou diagnózu, najdou mu rakovinu. Umíte si takovou chvíli představit?

Statisticky se každý třetí člověk setká s rakovinou… radši si to nechci vůbec představovat. Já jsem v tom půl roku žil při natáčení, měl jsem samozřejmě takovou obavu, sugesci… člověk si při tom uvědomí křehkost života. Ale představovat si to raději opravdu nechci.

Hrál jsem basket a florbal. Ale dnes už mi zůstalo jen běhání. Je to vlastně jeden z mála sportů, který se přizpůsobí mému času.

Filip je úspěšný student, floutek, kterému jde, na co sáhne, má úspěch u žen… Bylo těžké zahrát ten zlom, když přijde rakovina?

Nebyl to největší problém, ale nejvíc mě to zajímalo. Když vám doktor oznámí diagnózu, která může končit smrtí, je to pro mě jako pro herce docela obtížné zahrát, protože nemůžu čerpat z vlastní zkušenosti. Ale mně se před tím, asi dva dny před touto scénou, zdál sen, že mně doktor oznamuje, že mám rakovinu a že umřu. Já se s tím pocitem probudil a najednou jsem ho měl a věděl jsem, jak to zahrát.

Jaká se na natáčení sešla parta?

Skvělá, všichni byli úžasní, herci i štáb. Bětka (Alžběta Malá, hraje vnučku Jiřího Bartošky, pozn. aut.), moji filmoví rodiče Tereza Brodská a Pavel Řezníček... A Jiří Bartoška byl skvělý, samozřejmě z něho jde respekt, člověk má před ním trošku strach, ale bylo to v pohodě. Myslím, že jsme si to všichni užili, bylo to hodně intenzivní.

V seriálu hrajete ragby. Trefil se scénář do Vašeho oblíbeného sportu?

Původně ne, já jsem o ragby nikdy předtím ani nezavadil. Poté, co jsem si ho zahrál, mi přijde jako nejsložitější sport, který znám. Ale zažral jsem se do něj tak, že jsem loni na mistrovství světa sledoval úplně všechny zápasy.

A jinak? Sportujete?

Hrál jsem basket a florbal. Ale dnes už mi zůstalo jen běhání. Je to vlastně jeden z mála sportů, který se přizpůsobí mému času.

Kvůli Smyslu pro tumor jste odešel z angažmá v Městských divadlech pražských. Nelitujete toho?

Nelituju, protože jinak bych ho z časových důvodů nedokázal natočit. A já to natočit chtěl. 

Ale v divadle pokračujete dál. Aktuálně hrajete v Národním divadle Laertese v novém nastudování Hamleta v režii dua SKUTR. To je další úspěch, říká se totiž, že s touto režisérskou dvojicí by chtěl pracovat každý herec…

Já jsem samozřejmě velmi rád, že jsem tuhle roli dostal a od Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského (právě oni tvoří režisérkou dvojici SKUTR, pozn. aut.) o to víc. To se prostě neodmítá.

Máte nějakou vysněnou divadelní roli?

Já jsem si vždycky říkal, že bych si mohl zahrát Richarda III. Mám prostě radši ty záporáky. Tam je totiž pro herce větší prostor k manévrování.

Takže jste měl radost i z toho floutka Filipa ze Smyslu pro tumor?

No ona není záporná postava jako záporná postava. Richard III., to není floutek, to je prostě hajzl. A ten Filip ze seriálu, to vlastně v jádru není floutek, on je to obyčejný současný kluk, který si užívá života. Jenže pak se mu stane něco, co ho navždy změní.

Na Štědrý večer jsme Vás mohli vidět v nové pohádce Klíč svatého Petra. Patří pohádky k Vašemu oblíbenému žánru?

My se na Štědrý večer na televizi nedíváme. Od mých patnácti jsme ji doma neměli, možná ještě dříve. Ale samozřejmě ty klasické pohádkové kousky jako S čerty nejsou žerty, Lotrando a Zubejda a další, ty miluju, to mě neminulo. Ale já jsem teď hodně na animáky. V poslední době jsem byl třeba na Coco, které vyhrálo Oscara v roce 2018. Bylo to v pražském Kině Pilotů, v neděli, ve dvanáct v poledne, byl jsem tam já, dvě spolužačky z DAMU a samé děti. Já si to užil. (směje se)

Filip Březina (19. března 1995)

Studoval Janáčkovu konzervatoř a poté pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 2018. Hned následující rok dostal angažmá v Městských divadlech pražských. Před kamerou se poprvé objevil v roce 2011 v seriálu 4teens. Následovaly role v dalších televizních seriálech – Specialisté, Dáma a Král, Místo zločinu České Budějovice, a filmech, mimo jiné, Špunti na vodě, Zahradnictví, Zlatý podraz, Zátopek.