Sametový hlas chudých
Foto Profimedia.cz
Sledujte na MTV 00s na skylink Live TV
James Brown bude vždy platit za legendárního showmana, který formoval soul a R&B. Málokdo si dnes ale vzpomene na dobu, kdy jej jako politického aktivistu sledovala FBI.
Fanoušci seriálu Futurama jistě znají scénu, ve které chce Fry říct, že se jeho platonická láska Leela nejspíš nachází ve velmi intimní situaci s jiným mužem. Namísto mnoha slov řekne jen jedno jméno: James Brown. Jeho hudba skutečně byla soundtrackem nejhezčích chvil nespočtu lidí po celé planetě a hity jako I Feel Good nebo It‘s a Man‘s World neznají snad jen poslední pralesní lidé někde uprostřed Amazonie. Brown, který by v těchto dnech oslavil třiaosmdesáté narozeniny, proslul také jako divoký performer, který nepřestal uvádět do varu stadiony a koncertní sály až do své smrti v roce 2006.
Image svůdníka, jenž hlubokým hlasem ženám šeptá ty nejsmyslnější věty, byla jen hrou, která měla pomoci zakrýt dětství, jež rozhodně nebylo idylické. Jeho matce bylo teprve šestnáct, když se narodil a sama byla ještě dítětem, přičemž dvaadvacetiletý otec jistě nebyl o mnoho zralejší. Rodina živořila v zapadákově v Jižní Karolíně, než se odstěhovala do Atlanty k Brownově tetě. Pětiletý James tak chvíli vyrůstal v jejím vykřičeném domě, později ho matka opustila a dospíval v podstatě na ulici. Ze školy nadobro vyletěl v sedmé třídě, protože jako téměř bezdomovec nechodil „oblečen odpovídajícím způsobem.“
Rádikální lidumil
Na těžké roky nezapomněl ani v období největší slávy. Od šedesátých let natočil několik písní a podílel se na řadě kampaní, které mladým lidem vysvětlovaly, proč je vzdělání pro ně to nejlepší. Až do své smrti finančně podporoval projekty podporující znevýhodněné děti a dospívající. Jako významného filantropa jej přijali už prezidenti Lyndon B. Johnson i Richard Nixon, v té samé době byl však vyšetřován FBI jako „černý radikál“.
V druhé polovině šedesátých let, kdy vrcholil boj za rovnoprávnost, vystupoval Brown na benefičních akcích a demonstracích organizací prosazujících stejná práva pro Afroameričany. Po vraždě Martina L. Kinga jej prezident Johnson přiměl, aby objížděl černošské komunity a krotil vášně, které ústily v pouliční nepokoje. Brown z pohledu aktivistů čím dál více platil za zaprodance establishmentu, pro veřejnost se však jeho píseň Say It Loud – I‘m Black and I‘m Proud, tedy „Řekni to nahlas – jsem černý a jsem hrdý“, stala jakousi hymnou hnutí.
James Brown na Skylinku
