R.E.M.: Hvězdy proti své vůli

Zdrcující zpráva zasáhla fanoušky jako blesk z čistého nebe. „Rozcházíme se s hlubokým pocitem vděku a údivu nad tím, co jsme dokázali,“ objevilo se 21. září 2011 na webu americké rockové skupiny R.E.M. „Nejsme zahořklí, nekoná se žádná roztržka ani bitvy právníků,“ psalo se dále v prohlášení kapely. „Toto rozhodnutí jsme učinili společně, v přátelském duchu a v nejlepším zájmu každého z nás.“
Ono rozhodnutí určitě nebylo motivováno neúspěchem, vždyť v roce 1980 jako Twisted Kites založená parta po desetiletí určovala podobu rockové hudby. Čtyři studenti univerzity v georgijském Athens začali hraním předělávek svých oblíbených písniček, než rok po svém založení vydali první vlastní singl. To už si však říkali R.E.M., což je termín, který označuje rychlé pohyby očí spícího člověka, které doprovází fázi snění. Frontman Michael Stipe prý na název přišel náhodou, když při hledání nového jména kapely otevřel slovník lékařského názvosloví na libovolné stránce.

 

Murmur, debutové album formace, se okamžitě dostalo do první třicítky amerického žebříčku prodejnosti. A každé další bylo ještě úspěšnější, zejména Out Of Time z roku 1991, které obsahuje slavný hit Losing My Religion, nebo album Automatic for the People (1992), kterého se prodalo osmnáct milionů kusů. Stipe a jeho kolegové z toho ale měli smíšené pocity. Kapela se viděla spíše v undergroundu, než ve středu hudebního průmyslu, i přestože její gáže v té době dosahovaly až osmdesát milionů dolarů za album.

 

S albem Monster z roku 1994 se R.E.M. pokusili znít tvrději, náročnější posluchačstvo už je však z popové škatulky nepustilo. Na přelomu devadesátých a nultých let na albech jako Up a Reveal zase zkoušeli znít líbivěji, stále více se však ukazovalo, jak rozdílné jsou představy členů skupiny. Intelektuální Stipe chtěl dělat angažovanou hudbu, být svého druhu hlásnou troubou liberální Ameriky, zatímco kytarista Peter Buck prostě chtěl jen hrát poctivý rock. Poslední roky jim to vlastně klapalo jen na koncertech, rozhodnutí rozejít se tedy bylo logické. A také velmi zralé, jako je ostatně i hudba R.E.M.