Přítel a oponent: Velké duely slavných

Vězte, že i skladatelé vážné hudby byli a jsou lidé z masa a kostí. A jako takoví se potýkají se stejně přízemními problémy v obyčejných životních situacích. Samotná geniální hudební mysl totiž nežije v jakémsi izolovaném akváriu, odkud vypouští do pozemského života harmonické skvosty. Vždy existují lidé v blízkosti talentovaných jedinců, kteří chtěně i nechtěně ovlivňují činy a inspirace velkých skladatelů.

 

Televizní stanice Brava HD se přesně o takové vztahy mezi velkými muži zajímala a připravila tematický týden, v němž odvysílá fascinující cyklus o dvojicích velkých mužů, kteří byli někdy přáteli a někdy se nenáviděli až za hrob. Prvním na řadě bude Richard Wagner a jeho problematický vztah s Giacomo Meyerbeerem. Dozvíme se podrobnosti o tom, jak se z původního Wagnerova uznávaného mentora stal nepřítel. Vztah přirozeně do značné míry zabil Wagnerův antisemitismus (Meyerbeer byl židovského původu), ale nešlo jen o něj.

 

Wagner, jehož hudba je dodnes například v Izraeli společensky neakceptovatelná, se v průběhu života potýkal i s dalším slavným mužem Franzem Lisztem. Ten byl po velkou část života Wagnerovi nejen blízkým přítelem, ale později i tchánem. V dalších částech se setkáte se slavnými dvojicemi skladatelů první a druhé vídeňské školy. Dokument vás postupně seznámí s podrobnostmi vztahu mezi Haydnem a Mozartem, Beethovenem a Schoenbergem a také Webernem a Bergem.

 

Téma Přítel a protivník se uzavře fascinujícím příběhem pianisty Paula Wittgensteina, muže, který během První světové války přišel o pravou ruku. Dozvíme se, že i po tak fatální ztrátě hudebník nezahořkl. Naopak, Rakušan požádal několik skladatelů, aby pro něj složili klavírní koncert, který by zvládl zahrát jen levou rukou. Maurice Ravel byl jedním z těch, který jeho přání vyslyšel a složil pro něj Concerto pour la main gauche. Wittgenstein se během premiéry v roce 1932 ale rozhodl, 

že skladba není dost dobrá, a tak některé části k Ravelově vzteku pozměnil. Pořád na tom byl ale Ravel lépe než Sergej Prokofjev. Tomu jednoruký pianista napsal: „Děkuji vám za Vaši skladbu – nepochopil jsem jedinou notu a hrát ji rozhodně nebudu“.