Postrach maloměšťáků je zpět

Zejména v devadesátých letech a začátkem nového tisíciletí snad nebylo kontroverznějšího hudebníka než Briana Hugha Warnera. Za vše mluví jeho umělecký pseudonym složený z křestního jména sex symbolu Marilyn Monroe a příjmení vůdce sekty a masového vraha Charlese Mansona, odkazující na dvě ošklivé tváře americké společnosti. Ostatně její tvrdá kritika byla vždy pointou Mansonovy hudby, byť ji někdy překrývaly nánosy makeupu a hororová estetika.

 

Nejnenáviděnějším mužem konzervativní Ameriky se Marilyn Manson stal v roce 1996 svým druhým albem Antichrist Superstar, které americkým křesťanským kruhům předhazovalo pokrytectví a tmářství. Jeho image šílence a tím i komerční úspěch podporovaly zneklidňující videoklipy a koncertní show připomínající sjezdy nacistů. 

 

O dva roky později vyšlo Mechanical Animals, které se dokonce na chvíli dostalo na čelo amerického žebříčku prodejnosti. Manson se na něm ukázal z trochu jiného úhlu, v odkaze na svůj idol Davida Bowieho se proměnil v bezpohlavní, jakoby umělou postavu. S albem Holy Wood se v roce 2000 opět vrátil do drsnější polohy a na The Golden Age Of Grotesque k symbolice připomínající tu nacistickou.

Začátkem nultých let však Mansonovi začal docházet dech. Projevila se na něm únava z nekonečných turné i neustálých útoků z konzervativních kruhů, které ho spojovaly s masakrem na střední škole Columbine v roce 1999. Samozřejmě neprávem – jednak se později ukázalo, že oba vraždící mladíci nebyli jeho skalními fanoušky, a za druhé jeho texty k žádnému násilí nevyzývají. Naopak je odsuzují, byť s velkou dávkou umělecké licence, kterou je očividně ne každý schopen pochopit.

 

Po mnoha soudních přích o očištění svého jména se Manson na několik let stáhl do ústraní, představil vlastní značku absintu, věnoval se výtvarnému umění, tu a tam si zahrál před kamerou. Album Born Villain z roku 2012, ve kterém se částečně ke střelbě na Columbine High School vracel, propadlo u kritiky i posluchačů. Začátkem uplynulého roku se však vrátil s deskou The Pale Emperor, na které se vydává úplně novým směrem. Pochopil, že v časech, kdy je internet plný násilných a šokujících videí, už není čím provokovat. Jeho nová tvář je tedy temný dandy, spíše filozofující než kontroverzní – takový drsnější Nick Cave. Nutno říct, že tato poloha Mansonovi sluší.