Nick Cave: Kníže temnot dozrál

Až neuvěřitelně činorodý zpěvák, skladatel, textař, herec a spisovatel ze zapadákova na jihu Austrálie v těchto dnech slaví své osmapadesáté narozeniny a může se ohlížet za neobyčejně bohatou uměleckou dráhou. Ta začala v raných sedmdesátých letech, kdy s multiinstrumentalistou Mickem Harveyem založil kapelu The Birthday Party. Po jejím rozpadu v roce 1983 se postavil do čela Nick Cave and the Bad Seeds, se kterými hraje dodnes, a v nultých letech si odskočil také k projektu Grinderman.

 

Za svůj dosavadní život tak stačil Cave natočit jednadvacet studiových a čtyři živá alba, napsal původní hudbu ke čtrnácti filmům a jeho písně navíc zazněly i v desítkách dalších.

Cave nepostrádá ani literární talent: vyšlo mu půltucet knih či novel a napsal tři filmové scénáře. A mnohokrát také stál před kamerou. Charismatickému bouřlivákovi s přezdívkou Kníže temnot dokonce udělily hned tři univerzity čestný doktorát.

 

Ostatně Cave má svoje nejdivočejší roky dávno za sebou – tedy ne hudebně, forma ho rozhodně neopouští. Už před dlouhou dobou se ale zbavil závislosti na drogách a dnes vstává každé ráno o půl šesté, aby se po vypití tří šálků čaje a vykouření tří cigaret do pozdního odpoledne zavřel ve svojí pracovně. Tedy alespoň podle napůl dokumentárního snímku 20 000 dní na zemi, který s Cavem a o Caveovi loni natočilo režisérské duo Iain Forsyth a Jane Pollard. Film Cavea ukazuje překvapivě civilně. Člověk by čekal gentlemana hodně staré školy, který v oblaku kouře a se skleničkou v ruce vyťukává diabolické verše do starého psacího stroje, vidí však nestárnoucího elegána, jak soustředěně pracuje na počítači. Ovšem v momentě, kdy dochází na částečně hrané či aranžované pasáže filmu, má v Caveovi šoumen opět navrch. Například když vozí kolegy z branže ve svém Jaguaru a filozofuje s nimi o hudbě, vypadá v černém saku a se zlatými retro brýlemi jako mafián z filmu od Tarantina.

 

Caveův soukromý život je dnes mnohem smutnější, než tomu bylo před rokem. Před dvěma měsíci se totiž při pádu z útesu zabil jeho patnáctiletý syn Arthur. Nelze než si přát, aby se dnes již jen pětihlavá rodina z tragédie brzy zotavila. A svět neztratil jednu z nejzajímavějších postav moderní hudby, potažmo umění obecně.