Filmová recenze – Za vším hledej sýr

Poprvé Totonea poznáváme jako nevybouřeného puberťáka schopného tančit s holým zadkem po stole. O devadesát minut později je z něj zodpovědný mladý muž, který „už ví“. To, co se odehraje mezi, je pak opravdový život: hluboký, těžký, a přitom nádherně samozřejmý a krásný. Ty krávo!, bude se vám chtít na konci vydechnout v duchu názvu, který francouzské novince přiřkli čeští distributoři.

Když napíšu, že se odehrává na statku a většinu času se v něm vyrábí sýr, asi se do kina moc nepohrnete. Kouzlo neobyčejně vyzrálého debutu Louise Courvoisierové tkví v tom, že na ploše zdánlivě prosťounkého příběhu zvládne suverénně sdělovat i myšlenky, na něž jiní potřebují dlouhé filozofické traktáty. A ještě je umí podat naráz zábavně i dojemně.  

Ač se tu prakticky vše točí hlavně kolem velké sýrové soutěže, tím hlavním, oč zde běží, je proměna chlapce v muže. Totone (Clément Favreau) v něj přitom nedospěje jednoduše, a už vůbec ne z vlastní vůle: určitě si nepředstavoval, že v sotva osmnácti letech bude muset převzít zodpovědnost za svou malou sestřičku a celé rodinné hospodářství. Jenže pak to jeho otec napálí autem do stromu a události naberou spád.

Courvoisierová popisuje prostředí, v němž sama vyrůstala, navíc do něj obsadila neherce, již pocházejí ze stejného regionu. Autenticitu by tudíž člověk čekal – co zaskočí, je lehkost, s jakou je jí dosaženo. Na pozadí malebného francouzského kraje Jura režisérka velmi systematicky, a přitom poutavě líčí, jak se Totone pere s praktickými výzvami farmaření: jak musí brzy ráno vstávat, obstarávat zvířata a znovu a znovu selhávat na cestě za dokonalým bochníkem sýra, který mu má vyhrát třicet tisíc eur. Jak poznává sílu trpělivosti, protože nejen sýr potřebuje ke správnému dozrání čas. Jak se učí myslet na druhé, ale také se na ně spoléhat, protože sám by nikdy tolik nedokázal. A taky jak se poprvé zamiluje. Pragmatik by mohl namítnout, že mladíkovu cestu za dospělostí lemuje až příliš mnoho šťastných náhod, ve způsobu, jakým Curvoisierová vypráví, je však tolik vřelosti a citu, že jí nějakou tu zkratku rádi odpustíme.

Ty krávo! by zasluhoval být promítán v „letňáku“, kamera Elia Balezeauxe nutí vnímat jeho vibrující prázdninovou atmosféru všemi smysly. Možná je však nasazení vprostřed ubíjejícího mrazivého času paradoxně to nejlepší, co pro nás mohli distributoři udělat: na hodinu a půl procitneme ze zimního spánku do plného života.

Ty krávo!

Hodnocení redakce