Ben Stiller se po pěti letech zase dostal k režii a natočil krásnou a milou dojemnou komedii, která se dokonale hodí pro předvánoční čas.
Walter Mitty se poprvé objevil v časopise New Yorker v březnu 1939, v příběhu, který se stal jednou z nejotiskovanějších amerických povídek vůbec. Od té doby se jeho jméno stalo slovníkovým heslem označujícím „obyčejného, často neúspěšného člověka, který se vyžívá ve fantazijních představách o svých osobních triumfech“. Od loňských Vánoc ale Waltera Mittyho známe i jako sladce bojácného fotoeditora časopisu Life, který kvůli jedné kolegyni a jedné fotografii překoná strach a začne své fantazie konečně také prožívat. Tuto variaci na povídku Jamese Thurbera loni natočil Ben Stiller, známý americký komediální herec, který titulnímu hrdinovi propůjčil i svou tvář.
Mitty už se do filmu dostal jednou, v roce 1947. Tehdy ho hrál jiný populární komik, Danny Kay, jeho Walter se živil jako editor nakladatelství a jeho fantazie poháněly všechny ty brakové dobrodružné romány, které tam musel číst. Nebyl osamělý, jeho blízcí včetně matky a snoubenky ho ovšem docela otravovali. Jeho vítězství spočívalo v tom, že se jim dokázal postavit.
Stillerův Mitty se naopak přihlašuje na seznamku, jenže jeho profil není zajímavý, protože Walter nic zajímavého neprožil a romantickým hrdinou, trestajícím padouchy a zachraňujícím pejsky z hořících domů, je jen ve svých snech. Jeho matka je milá a chápavá, otravuje ho hlavně nový mladý šéf, který plánuje konec tištěné verze slavného časopisu Life a vyhrožuje Walterovi vyhazovem, pokud rychle nenajde ztracený negativ fotky jednoho staromódního a dobrodružného fotografa. Mitty se tak vydává do světa po fotografových stopách, a film skládá dojemnou poctu nejen obyčejným milým lidem, schopných neobyčejných věcí, ale i analogové době, která ctí tradice a prověřené hodnoty.