Jako režisér si Clint Eastwood nevybírá zrovna plytká témata. Jeden z jeho nejsilnějších filmů stojí na hrůzném příběhu, který se skutečně udál.
Je to bez přehánění největší noční můra každého rodiče: když se Christine Collins v podání
Angeliny Jolie vrátí domů, její devítiletý syn není nikde k nalezení. Losangeleská policie nedokáže po dítěti najít jedinou stopu a Christine se s pomocí místního kněze (John Malkovich) obrátí o pomoc na veřejnost.
O několik měsíců později policie oznámí, že chlapce našla, a inscenuje melodramatické rodinné setkání před objektivy novinářů. Chlapec sice tvrdí, že je malý Walter, Christine si je ale jistá, že jejím synem není. Pod tlakem ze všech stran si jej sice vezme domů, dál ale tlačí na prošetření případu. Novináři ji proto štvou jako krkavčí matku a úřady ji dokonce nechají zavřít do blázince.
Na příběhu, který je sám o sobě dosti děsivý, je nejhorší to, že se v roce 1928 skutečně udál. Byl jednou z epizod případu, který šokoval Ameriku: devatenáctiletý rančer Gordon Northcott tehdy spolu se svojí matkou zneužil a zavraždil přinejmenším čtyři, pravděpodobně však mnohem více chlapců kolem desátého roku věku.
Eastwoodův film by prošel i jako hraný dokument o tehdejších událostech, od kterých se odchyluje jen v nepodstatných detailech.
Co mělo být zapomenuto
Už samotný vznik filmu v něčem připomíná kriminálku. Televizní scénárista a bývalý žurnalista J. Michael Straczynski byl na příběh upozorněn jedním ze svých starých zdrojů na losangeleské radnici, která plánovala skartovat tuny starých dokumentů. „Je mezi nimi něco, co musíš vidět,“ řekl mu jeho informátor. Šest tisíc stran obsáhlý spis Straczynského naprosto pohltil, svoje roční rešerše prý přetavil do filmového scénáře za pouhých jedenáct dní.
Trvalo to několik let, než se jej chopilo studio Universal, které jej původně chtělo zadat Ronu Howardovi, režisérovi
Šifry mistra Leonarda nebo Duelu Frost/Nixon. Ten se nakonec pustil do úplně jiných projektů, přes pár známých se ale Straczynskému podařilo dostat skript do rukou
Clinta Eastwooda, který jím byl na první přečtení nadšen.
Společně se rozhodli soustředit film spíše na příběh Christine Collins než na sérii vražd jako takovou. „Chtěl jsem uctít, čím tato žena přispěla k vyřešení případu,“ řekl později Straczynski, který scénář prokládal výstřižky z dobových novin. „Ten příběh je tak bizarní, že jsem potřeboval všem kolem dokazovat, že jsem si to nevymyslel.“ S
Eastwoodem vytvořili dokonalý tým: tísnivou atmosféru filmu i naději, kterou matka ztraceného chlapce nikdy neztratí, dokonale dokresluje
Eastwoodova režie i podmanivá hudba.
Tu složil všestranný talent
Eastwood osobně a vysloužil si za ni jednu ze dvou nominací filmu na Zlaté glóby, přičemž tu druhou získala
Angelina Jolie za ztvárnění hlavní role. To jí vyneslo i nominaci na Oscara, jednu ze tří, kterými se Výměna může chlubit.