Válka podle Kubricka

Jde rozpoutat válku omylem? V případě filmu Stanleyho Kubricka to jde velmi hladce. Mnohem těžší je tuto náhodnou válku ukončit.

Ve snímku Dr. Divnoláska se partičce poněkud paranoidních generálů milujících válku záhadným omylem podaří rozpoutat konflikt, který hrozí zničením celé Země. Náčelník generálního štábu totiž vyšle nad Sovětský svaz letku bombardérů a ta aktivuje sovětskou jadernou zbraň „bombu posledního soudu“. Jak teď ze všeho ven? Podaří se Britům a Američanům ze všeho vycouvat bez úrazu? Jedinou možností na záchranu je přesvědčit věčně opilého sovětského premiéra, že celá akce byla jen nevydařený vtip. A proč také ne, když máte za poradce šíleného dr. Divnolásku, někdejšího nacistického vědce.  

Studená válka s nadhledem

Filmy Stanleyho Kubricka lze charakterizovat mnoha slovy, ale výrazy obyčejný nebo nudný mezi nimi nenajdete. Tento svérázný tvůrce je proslulý svou snahou o dokonalost i puntičkářstvím (často si natáčel jeden záběr z několika úhlů atd.), ale také jistou měrou podivínskosti. Jeho svérázný rukopis se promítl také do snímku Dr. Divnoláska s podtitulem aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Pokud tento film neznáte a nevíte, z kterého je roku, vůbec vás zřejmě nenapadne, oč by v něm mohlo jít. Snímek šel do kin v roce 1964, tedy v době, kdy byla v plném proudu studená válka. Většina z vás jistě už bude vědět, kam mířím. Kubrick si totiž velmi otevřeně střílí z velmi napjatých vztahů mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem. 

Děj filmu jsme naznačili výše, jistě to není nic až tak podivného, koneckonců z diktátorů, válek i politiků si umělci stříleli vždy. Ovšem kromě satirického pohledu na neustálé hrozby atomovými bombami se Kubrickovi do snímku podařilo vnést i téma, řekněme, vznešenější. Zajímá ho, ostatně stejně jako v dalším filmovém opusu 2001: Vesmírná odysea (1968), člověk ve střetu se svými vynálezy. Lidé vždycky něco rádoby ušlechtilého vymyslí a pak takovým „vynálezem“ začnou ničit (trochu čapkovské téma, nemyslíte?). 

Dr. Divnoláska je však především satirickou komedií pracuje se základním, a tudíž skvěle fungujícím principem komedií ‒ vše je bráno vážně, a o to směšnější se pak veškeré události zdají. Mistrem v tomto ohledu je ve snímku George C. Scott. Začnete-li se soustředit na jeho grimasy, budete muset uznat, že je geniální. Svým způsobem v ledasčem připomíná Jerryho Lewise nebo Jima Carreyho. Scott je tak hlavním hereckým tahounem celého filmu. Hraje přesně v duchu hesla, že vtipný není muž ve směšném klobouku, ale vtipný je muž, co neví, že má na hlavě směšný klobouk. A to je také podstata celého filmu. Studená válka nebyla vtip, atomová bomba už vůbec ne, ale některé způsoby jednání, politici i zažité stereotypy si o zesměšnění prostě samy říkaly. 

Tato černobílá klasika vás přesvědčí, že dobré filmy prostě nestárnou a že Stanley Kubrick byl sice podivín, ale jeho filmy právem patří k tomu nejlepšímu, co zábavní průmysl vyprodukoval. 

Zajímavost

S délkou pouhých 95 minut se jedná o nejkratší snímek, který Kubrick natočil od roku 1960 až do své smrti v roce 1999.

Dr. Divnoláska

Hodnocení FDB 84,2 % | Hodnocení redakce