Tenkrát v Číně

Sledujte na AMC na skylink Live TV Sledovat

Odvěký boj starého tradičního světa s novým se stal námětem jedné z čínských „kultovek“.

Tenkrát v Číně představuje klasický kung-fu film, v němž nemůže chybět hvězdný Jet Li a kontaktní bojové scény okořeněné špetkou humoru. Mnohým divákům právě tento snímek pomyslně otevřel dveře k asijským „bojovkám“.

Příběh, v němž se střetávají asijské tradice s agresivitou západního světa, může být v ledasčem schematický, ale jeho závěrečné poselství je nezpochybnitelné – hledejme smír a veškeré hrany se obrousí. Vedle mistra Jet Li se ve snímku objevuje další čínská superstar, Rosamund Kwan.

Proč leží na stole tolik mečů a dýk?

Film se stal hitem prakticky okamžitě od svého uvedení v kinech v roce 1991. Především asijské publikum totiž velmi dobře znalo ústřední postavu – bojovníka jménem Wong Fei-Hung (objevil se ve více než 70 filmech už předtím). Důvodem, proč se Wong vrátil zpět na výsluní, byl hlavně samotný Jet Li, který se ho uvolil ztvárnit. Tím také začala nová vlna bojových filmů (není tedy divu, že se Tenkrát v Číně dočkalo ještě dvou pokračování).

Čína v sevření Západu

Vracíme se na sklonek 19. století, kdy je u moci stále ještě dynastie Ming, ale po dlouhých staletích její síla nezadržitelně slábne. Značně k tomu přispívají stále agresivnější snahy „Západu“ probojovat se do této asijské velkoříše. V té době Wong Fei-Hung žije zcela poklidným životem a zabývá se tradiční čínskou medicínou. Ovšem, jak to tak bývá, i v Hongkongu za vším hledejte ženu. Mladá dívka (Rosamund Kwan), která má za sebou dlouhou zkušenost z pobytu v Evropě, padne do oka právě Wongovi. Imponují mu hlavně její nové myšlenky a netradiční postoje.

Žena naléhá na svého bojovníka, aby opustil konzervativní hodnoty a trochu se uvolnil. To vše ale působí problémy prakticky všude, kam se hne, a následně roztočí kolotoč událostí, který už nelze zastavit.

Rozhoří se boj mezi tradicemi a moderními výdobytky a názory, který zapříčiní rozkol i mezi přáteli, učiteli a žáky. A že nepůjde jen o nějaké disputace, ale o tvrdý boj tělo na tělo, vám je u kung-fu filmu jasné. Režisér Tsui Hark je v tomto oboru mistr. Můžete se těšit na impozantní akční scény plné inovativních bojových choreografií (dešťová scéna na bambusových žebřících je už dnes legendární) i skvělou práci s kamerou. A aby přidal scénám na tajemnosti, velmi často si pohrává s mlhou, z níž se pomalu vynořují nejen bojovníci, ale také dech beroucí pohledy na městečka a krajinu.

Tenkrát v Číně může někomu připadat jako poměrně jednoduchý film s prvoplánovou zápletkou. Jenže k této dnes už klasice je potřeba přistupovat především jako k bojovému filmu, který svým způsobem pomohl prorazit kung-fu filmům po celém světě. Navíc je tu také politický podtext, nejde jen o nádherně zpracovanou „řežbu“. Hongkong se měl totiž stát v roce 1997 součástí Číny, a tak byl tento film vnímán jako jakási metafora událostí příštích.

Celkově jde o zábavnou a efektivní podívanou, kterou ocení přirozeně hlavně fanoušci bojového umění kung-fu.

Tenkrát v Číně

Hodnocení FDB 60,5 % | Hodnocení redakce