Tahle země není pro každého
Foto Cinemax
Divoký západ byl plný nejen dobrodružných přestřelek, zlatokopů a šerifů s kolty proklatě nízko u pasu.
Byl to také prostor, kde spolu válčily dvě kultury – indiánská a bělošská. Drama z produkce HBO je situováno do druhé poloviny 19. století, kdy se pomyslně lámal chleba. Budou indiáni součástí společnosti, nebo je noví obyvatelé vytlačí na úplný okraj? Hlavní protagonisté, každý zastupující jiný pohled na situaci, se snaží vše vyřešit v klidu a míru. Jenže Divoký západ je prostě divoký a diplomacie je na zbraně a hory plné nalezišť zlata příliš krátká…
Na pohnuté události se díváme hlavně z pohledu vzdělaného mladého muže, doktora Charlese Eastmana. Původem je to Sioux jménem Ohiyes, jenž se jako malý kluk ocitl ve světě „bílých“. Přes počáteční odpor a pokusy utéct nakonec přijal křesťanskou víru i nové jméno a v podstatě na své kořeny zapomněl, dokonce se oženil s „nepůvodní kolonizátorkou“. Charles však svůj původ nezapře a indiáni a jejich kultura jsou součástí jeho samého i jeho života. Neustále je proto rozkročen mezi dvěma světy. I když se snaží pomáhat všem, najít smírčí řešení tehdy nebylo v silách nikoho – ani tohoto mladého muže. Je tudíž zklamaný nejen ze světa, v němž žije, ale hlavně sám ze sebe.
Podobně je na tom i Sedící býk, který v bitvě u Little Bighornu působil jako jeden z nejdivočejších a nejpyšnějších indiánských válečníků. Celou dobu se snaží se za své lidi a rodinu bít, ale nakonec je kvůli přežití donucen přijmout nabídku „bílých mužů“. Kmen sice za svou půdu dostane pořádný ranec peněz, ale v podstatě to pro něj nic neznamená. Posvátná půda je posvátná a její cena se vyčíslit nedá. A ačkoliv se všichni hlavní protagonisté ve filmu snaží o dohodu, krvavý masakr je nakonec nevyhnutelný.
Zajímavé na tomto filmu je, že i když nepřijde happy end a vše směřuje k tragédii, žádná z postav není vykreslena jednoznačně a ploše. Nejsou tu dobří indiáni a zlí běloši či naopak. Dobré lidi i podvraťáky najdeme na obou stranách. Celý konflikt tak postupně graduje a můžeme sledovat, jak obtížné bylo tehdejší vyjednávání, jak těžce se nejen tvořily, ale také prosazovaly zákony a jak křehká byla některá spojenectví. Paradox Spojených států tu vyvstává v celé své šíři – země, jež si zakládá na svobodě a šancích pro každého, při svém zrodu násilně zlikvidovala kulturu původních obyvatel.
„V žádném jazyce původních obyvatel neexistuje výraz pro vlastnění půdy.“
Charles Eastman
Mé srdce pohřběte u Wounded Knee není jen historickým filmem, je to velmi emotivní snímek, jehož síla je v autentičnosti a procítěnosti. Nečekejte žádné velké hrdiny, kteří nakonec rozpráší nepřátele coby nějaký spolek superhrdinů. Tohle jsou příběhy obyčejných lidí, kterým do života fatálně vstoupila politika a ekonomické zájmy. Každý z nich se s tím vyrovnával po svém. Každý bojoval, jak uměl. A každý někomu ublížil ve jménu spravedlnosti. Tohle je prostě film, který stojí za to vidět – bez ohledu na drobné historické nepřesnosti, občasný patos i zbytečnou vyhrocenost. Však uvidíte sami…
Mé srdce pohřběte u Wounded Knee
Režie Yves Simoneau
Scénář Daniel Giat
Obsazení Aidan Quinn, Adam Beach, August Schellenberg, J.K. Simmons, Eric Schweig, Wes Studi, Colm Feore
Délka 127 min.
Rok 2007