Spalovač mrtvol
Foto CS film
Sledujte na CS Film na skylink Live TV
Hitchcock v českém vydání je jednoduše skvělý. Rudolf Hrušínský má na svém hereckém kontě řadu ikonických postav a podivínský zaměstnanec krematoria patří k těm nejděsivějším.
Adaptaci stejnojmenné Fuksovy novely Spalovač mrtvol režíroval Juraj Herz a tento film se zapsal nesmazatelně nejenom do jeho filmografie, ale také do českých filmových dějin. Úlisný pan Kopfrkingl, který svou rodinu miluje k smrti, a to doslova, je v mnohém možná děsivější než všichni Hitchcockovi Ptáci dohromady – snaží se svou rodinu chránit před zrůdnostmi druhé světové války, nebo je sám takovou zrůdou? Filmové panoptikum plné bizarních postav i situací kongeniálně kopíruje Fuksův literární svět bez jediné chybičky.
Osudové léto 1968
Jako kdyby byl tento snímek zhmotněním srpnových událostí roku 1968 v Československu. Juraj Herz nepřerušil natáčení ani v horkých letních dnech, když už vojska Varšavské smlouvy obsadila republiku, a musel tedy vědět, že tento filmový skvost půjde s velkou pravděpodobností do trezoru. Není to totiž jen příběh o nacismu a fašismu, je to příběh o zlu v člověku, v lidech obecně, o ideologiích, za nimiž se neskrývá nic jiného než utrpení. A to se tehdejší garnituře prostě líbit nemohlo.
Nic není v životě jisté, jenom smrt…
Jako zázrakem se Spalovač do kin na chvíli dostal, ale velmi brzy byl opravdu zavřen do trezoru a spolu s ním se v pomyslném trezoru ocitli také Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová i kameraman Stanislav Milota.
Mistrovské oko
Kromě samotného příběhu, děsivých událostí a temné atmosféry se stal tento snímek legendou právě díky kameře. Milota používal širokoúhlý objektiv, který umožňoval snímat mnohem širší záběry, ovšem při přiblížení obraz pokřivil. A přesně takový je příběh pana Kopfrkingla – hlásá lásku a dobro, ale rozsévá jen děs a smrt. Tváří se mírumilovně, přesto neváhá ublížit svým nejbližším. Otázkou však stále zůstává, zda svou smrtonosnou láskou opravdu nechtěl své milované spasit. To už si musíte rozsoudit sami.
Jisté však je, že Spalovač stále zůstává nejlepším českým filmovým hororem. Nejsou tu potoky krve, nikdo tu zběsile nekřičí, i když mrtvých se divák dočká požehnaně (ale co čekat, když hlavní hrdina pracuje v krematoriu). K mrazení v zádech stačí jen neustále klidná tvář pana Kopfrkingla a pár stále se opakujících detailů – česání hřebenem, hlazení po krku, kovová tyč... Prostě Fuks, Herz a Milota natočili film hodný nejen mezinárodní pozornosti, ale hlavně té vaší.
Zajímavost
Režisér Juraj Herz chtěl točit Spalovače v barvě, ale kameraman Stanislav Milota si prosadil černobílou.
Spalovač mrtvol
Režie Juraj Herz
Scénář Ladislav Fuks, Juraj Herz
Obsazení Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout
Délka 95 min.
Rok 1968