Politika jednoho dítěte

Čína před 30 lety a dnes. Impozantní románové vyprávění o jedné rodině v soukolí velkých čínských dějin má na svědomí oceňovaný režisér Xiaoshuai Wang.

Sbohem, synu je původně pouze část plánované trilogie, která má zachytit posledních 40 let života v Číně, ale zároveň jde o rodinnou ságu i společenskou kroniku zkoumající témata lásky, ztráty a izolace. Objevují se zde také motivy zdůrazňující ekonomické změny v Číně, ale stěžejní téma představuje politika jednoho dítěte, kterou čínská vláda zavedla v roce 1979 a která trvala až do roku 2015.

I když by se to u ságy či kroniky nabízelo, režisér Wang nevyužívá chronologického vyprávění, ale naopak. Film tak není snadné sledovat, zčásti kvůli neustálému prolínání různých časových linek, zčásti proto, že postavy mění svůj vzhled podle věku. Hlavními hrdiny tedy jsou tovární dělníci a manželé Liyun a Yaojun. Jejich život je poznamenán neustálými ztrátami. Zemře jim syn Xingxing, jsou nuceni obětovat druhé dítě a nakonec od nich odchází třetí adoptovaný syn rovněž pojmenovaný Xingxing. V názvu se tak film symbolicky loučí se všemi syny.

Život v šedi

I když Wang nabízí divákům poměrně optimistický konec, přesto budete stále cítit podivnou pachuť. Je totiž až neuvěřitelné, co vše Liyun a Yaojun spolu přestáli. Jako mladí byli plní ideálů, i když pracovali v továrně, kde jim neustále hrozili vyhazovem. Bydleli v malém bytečku, v domě působícím jako mraveniště. Přesto dokázali být šťastní a těšit se z rodiny. Nezlomilo je, ani když museli čelit vězení. Liyun dokonce zvládla nucený potrat (jedno dítě už měli, takže jako rodina svůj úkol splnili). Po další tragédii, utopení syna, se zdálo, že jsou na konci svých sil, ale i tohle přežili. Jejich život je zkrátka řetězcem fatálních ztrát. Proto když se k nim vrací „marnotratný“ adoptovaný syn, ani Liyun s Yaojunem, ani vy nemáte sílu radostně jásat. Jen doufáte, že další rána už nepřijde.

Už tak dost pohnutým osudem jedné rodiny se prolínají další příběhy jejich přátel i nepřátel. Wang pojal celý příběh opravdu velkolepě, včetně výpravy a hudby. Pro Středoevropana je fascinující sledovat běžný život v Číně 80. let. Vše je exotické, ale svou uniformovaností také v mnoha ohledech velmi blízké. Ovšem tím nejtíživějším a snad i nejméně pochopitelným je právě politika jednoho dítěte, rodinný život řízený stranou, politiky, konkrétními úředníky, kteří rozhodují o životě a smrti. 

Velkolepé, a přesto komorní rodinné drama také zaujme hereckými výkony i civilním pohledem na život v Číně.    

Zajímavost

Byť film zachycuje několik desetiletí, natáčel se pouhé tři měsíce. 

Sbohem, synu

Hodnocení FDB 65 % | Hodnocení redakce