Přízraky mezi námi

Sledujte na Film+ na skylink Live TV Sledovat

Už několik let se v anglické vesničce Crythin Gifford dějí podivné věci a za zvláštních okolností umírají místní děti. Právě sem zavedou pracovní záležitosti právníka Arthura, který brzy s hrůzou zjišťuje, že se stal součástí děsivé kletby.

Mladý advokát Arthur Kipps žije po smrti své ženy jen se svým synkem a snaží se uživit, jak se dá. Aby neztratil práci, musí se vydat do odlehlé vesničky a vyřídit právní záležitosti související se smrtí majitele rezidence Eel Marsh House. Už samotná vesnice nahání husí kůži, a to mladý vdovec netuší, že sídlo, kam musí jet, leží uprostřed bažin daleko za ní.

Vesničané Arthura od jeho cesty odrazují, on se ale i přes jejich varování do strašidelného domu vypraví. Snaží se vyřídit vše co nejdříve, jenže se okolo něj začínají dít zvláštní věci, které mu na klidu nepřidávají. Postupně přichází na znepokojivá tajemství a zjišťuje, že děti z vesnice už roky umírají za podivných okolností. Zdá se, že za vším stojí temný stín, který v domě vídá i on sám. Když se ocitne v nebezpečí také jeho malý syn, rozhodne se udělat cokoliv, aby přízrak ženy v černém zastavil.

Film Žena v černém byl natočen podle knižní předlohy Susan Hill, jež je klasickým hororovým thrillerem. Režisér James Watkins má s tímto žánrem už zkušenost – jeho snímek Jezero smrti z roku 2008 nazval deník The Guardian „nejlepším britským hororem za několik posledních let“. Hlavní role sympatického právníka se ujal Daniel Radcliffe, který se i tímto filmem snaží dokázat, že nepatří do škatulky „navždy Harry Potter“. Snímek stojí i na jeho hereckém výkonu, který si režisér pochvaloval: „Daniel hrál na maximum a do příběhu se opravdu ponořil.“ Ve vedlejších rolích Radcliffovi sekundují tváře známé spíše britskému publiku – například Ciarán Hinds (Road to Perdition) nebo Janet McTeer (Krajina přílivu).

„Inspiroval jsem se atmosférou hororů jako Sirotčinec, Ti druzí nebo Osvícení,“ přibližuje Watkins styl Ženy v černém. Nesází na „lekačky“ a potoky krve, ale spíše na kvalitu scénáře, psychologickou tíživost příběhu a stupňující se neklid diváka. Zároveň omezil použití speciálních efektů na minimum: „Méně je více. Nejsem fanouškem digitálních strašáků,“ vysvětlil režisér, proč snímek natočil co nejpoctivěji.

Žena v černém