Příslib úsvitu

Přerod malého Romana Kacewa ve slavného spisovatele Romaina Garyho, nositele Goncourtovy ceny, nepostrádá humor ani překvapivé momenty.

Charlotte Gainsbourgh v roli svérázné matky Niny ve filmu Příslib úsvitu, která se přes všechnu bídu předválečného Polska rozhodne ze svého syna vychovat slavnou osobnost, vás rozhodně zaujme. Proslulý spisovatel Romain Gary (Pierre Niney) byl tak trochu celoživotně v pasti. Už jako malý musel čelit posměchu spolužáků i sousedů, jelikož jeho matka kudy chodila, tam vykládala, že z něho bude génius, a to přinejmenším. Sama se vzdala herecké kariéry, aby se jako samoživitelka v podstatě obětovala pro své jediné dítě. 

Kdo je tady génius

Film vznikl podle knižního životopisu samotného velkého spisovatele Romaina Garyho, který dokázal, že dívat se na vlastní život s nadhledem i humorem je docela dobře možné. A velmi podobně přistoupil k filmovému životopisu také režisér Eric Barbier. Veškerý humor totiž není prvoplánově chtěný, ale přirozeně vyplývá ze situací, do nichž se Romain a Nina dostávají. Díky tomu jsou hlavní hrdinové velmi lidští a vy coby diváci jim velmi dobře rozumíte. I když jste nikdy neletěli ve stíhačce, nezažili bombardování nebo nezískali žádné důležité ocenění.

Nenáviděl jsem matku jako žádný syn na světě.

Jedinou otázkou zůstává, o kom vlastně Příslib úsvitu je? O Nině, která ze svého syna chtěla vychovat významnou osobnost tak moc, až o něho svým způsobem přišla? Nebo o Romainovi, který si byl vědom, že své matce vděčí za to, kde je a čím je, ale svým způsobem ji za to nenáviděl? Obě postavy jsou komplikované, ale minimálně herecky v tomto snímku hraje prim Charlotte Gainsbourg. Nina v jejím podání je vlastně nesnesitelná ženská, která znemožňuje svému synovi i zemřít (je otázka, jestli to pro něho byla záchrana, nebo prodloužení pekla). Na druhou stranu přesně rozumíte, proč chce pro svého syna všechny ty úžasné, možná až děsivé věci. Je jako motor, kterému nikdy nedojde palivo. Dokonce i po smrti žene Romaina dál dopředu, jelikož on si nedokáže představit, že by svou matku zklamal. 

Je to trochu bizarní film, ale je v něm kus srdce, vášně, a hlavně poctivé filmařiny. Nina i Romain jedou na doraz, nic sami sobě ani jeden druhému nepromíjí. A tak nastávají lehce absurdní a vlastně vtipné situace, kdy Nina zakazuje synovi věnovat se malířství, jelikož to je obor, který svádí umělce k sebevraždě. Jak říká Romain: „Museli jsme se spokojit s literaturou.“ A proto je konec tohoto příběhu nelítostnou životní ironií, kterou si Romain navíc sám sepsal.

Příslib úsvitu

Hodnocení FDB 68,3 % | Hodnocení redakce