Pohádka, co není pro mladý

Sledujte na ČT2 HD na skylink Live TV Sledovat

2D a 3D animace, loutka, hraný film, zadní projekce, motion capture. Říkáte si, že je toho na jeden film až moc? Opak je pravdou – a Smrtelné historky vás o tom přesvědčí.

Těšte se na animák, u kterého musíte zůstat od začátku až do konce ve střehu. A dětem radši pusťte něco jiného, nemusely by totiž po zhlédnutí tohoto filmu nějakou dobu slušně mluvit, nebo dokonce klidně spát. Ano, je tu řeč o Smrtelných historkách z dílny režiséra a scenáristy Jana Bubeníčka. Snímek složený ze tří samostatných příběhů a tří blackoutů drží pohromadě zejména jedna hlavní myšlenka, a tou je hrdinská (a někdy trochu zbytečná) smrt.

Antonio Cacto

Josef, ve ztvárnění Jana Budaře, podědí byt po svém dědečkovi. Dominantou celého bytu je velký kaktus, který ale nepatří mezi ty obyčejné. Obývá ho totiž malý skřet Antonio, který rozhodně nemá v plánu Josefovi život v bytě jakýmkoli způsobem zpříjemňovat. A ani Josef není ze svého nového spolubydlícího nadšený, a tak si navzájem dělají jen samé naschvály. Kdo z nich dvou si nakonec své místo v domácnosti před tím druhým uhájí?

Maják

Na samý kraj našeho světa přichází Profesor coby velvyslanec a badatel z Univerzity Odnikud. Jeho úkolem je, aby pečlivě zdokumentoval náš svět a aby o něm velmi podrobně referoval domů na Univerzitu. To, co nám se může jevit jako zcela obyčejné, je pro profesora Divočina plná zázraků – aby taky ne, když sám měří jen 20 centimetrů. Ze všeho nejvíc je fascinován Krávami, které se pasou na poli. Věnuje se jejich studiu a v mezičase posílá různá drobná zvířata na svou Univerzitu jako velevážené hosty. Jednoho dne mu ale jeho Nadřízený nechá vzkázat, ať jim pošle Kravskou hlavu. Zděšený Profesor zjišťuje strašnou pravdu o osudu všech zvířat, která na Univerzitu poslal, a přichází s plánem, jak ostatní zvěř zachránit. I kdyby se musel obětovat sám.

Velkej chlap

Bruno a Marvin jsou dva zabijáci, kteří mají pořád strašnou smůlu a ani netuší, že tahle mise, na kterou se se svou milovanou Tatrovkou vydávají, je jejich poslední. Mají za úkol jet na západ, kde musejí vypátrat a zabít muže, k jehož identifikaci nemají zrovna mnoho údajů. Prý jde o fakt velkýho frajera, obrovskýho chlapa, zkrátka velký zvíře, které když uvidí, hned budou vědět, že je to on. Bruno s Marvinem ale na takovýho chlapa ne a ne narazit, a tak začnou brát stopaře a nenápadně se jich vyptávají, jestli někoho takového neznají. Každý ze stopařů má ale svůj vlastní příběh o obrovi…

Po výtvarné stránce jde u Smrtelných historek určitě o jedno z největších děl českých a slovenských výtvarníků za poslední roky. Z příběhů na vás dýchne melancholie či nostalgie, zvláštní poetika, která sice není přímo určená pro konzumaci masami diváků, ale své fanoušky si zcela jistě najde.

Jan Bubeníček

Rodilý Pražák, režisér a scenárista, vystudoval katedru animované tvorby se specializací na klasickou animaci pod vedením Břetislava Pojara. Již jeho školní díla byla velmi úspěšná a odnášela si mnohá ocenění, v roce 2001 byl také vybrán na přehlídku deseti mladých evropských talentů Kodaku na filmovém festivalu v Cannes. Později spolupracoval na vzniku celovečerního animovaného filmu Alois Nebel, aby se nakonec opět vrátil k vlastní tvorbě v podání Smrtelných historek.

Zajímavost

Natáčení povídky Antonio Cacto proběhlo už na jaře roku 2010. Na trikovou postprodukci ale film čekal dlouhé čtyři roky.

Koukněte i na

Alois Nebel

Rok 1989, železniční stanice Bílý Potok v Jeseníkách a výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel byl odjakživa tichým samotářem, kterému se čas od času zjevuje Dorothe zahalená v podivné mlze. Žena, která byla zabita během násilného odsunu Němců po druhé světové válce, nedá Nebelovi občas ani spát. Dny ale jinak plynou na tehdejší poměry klidně a pomalu, alespoň do té doby, než místní atmosféru naruší Němý (Karel Roden), který sem přijde se sekyrou v ruce pomstít smrt své matky.

Smrtelné historky

Hodnocení FDB 62,1 % | Hodnocení redakce