Padá režim, něco si přej!
Foto HBO


Sledujte na HBO na skylink Live TV
Minisérie Bez vědomí je strhujícím portrétem doby kolem listopadu 1989, ve které nikdo nemůže věřit nikomu, tajné služby si jdou navzájem po krku a rádoby růžovou budoucnost špiní dávná tajemství.
Ke třicátému výročí sametové revoluce a vůbec pádu východního bloku se nejrůznějšími způsoby vztahuje řada nových filmových i televizních projektů. Bez vědomí z produkce HBO Europe mezi nimi patří k nejvýraznějším a nejvelkoryseji pojatým. Šestihodinový temný thriller ze špionážního prostředí je suverénně srovnatelný s tím nejlepším, co v daném žánru vzniká na světové úrovni.
Bez vědomí nedává divákovi nic zadarmo a vyžaduje od něj nejvyšší soustředění; zejména první dva díly, které už běžely v rámci festivalu v Karlových Varech, jsou množstvím postav a spletitostí dějů dost náročné na sledování. A i poté, co člověk začne mít pocit, že se orientuje, mu minisérie průběžně podtrhává koberec pod nohama, mate ho střídáním žánrů a šokuje náhlými zvraty – například „odpravením“ jedné z hlavních postav. Nejprve se zdá, že jde o příběh Marie – houslistky z disidentské rodiny, která se na podzim 1989 vrací po dvanáctiletém exilu v Londýně s manželem Viktorem do Prahy. Doba je neklidná: komunistický režim se sice hroutí, ale zdá se, že pár zpoza železné opony přijel příliš brzy. Viktor za dramatických okolností mizí a Marie se stává cizinkou v cizí zemi, které nerozumí a v níž nemá zastání. Do Viktorova případu ale začne s podivnou posedlostí šťourat bývalý kriminalista a současný estébák Berg – k nevoli svého nadřízeného Vlacha, který ví víc, než dává najevo. O slovo se přihlásí i britská tajná služba MI6 – a za nitky tahá ještě někdo další… Bez vědomí od první chvíle ohromí precizností, s jakou je doba kolem roku 1989 evokována. Všechno sedí: omlácené fasády činžáků, zaměnitelné interiéry bytů, ulepené pajzly, zoufale chudá móda, přesně vybrané rekvizity od obytných stěn po dětskou aktovku… Nesmírně pečlivý výběr lokací, rekvizit i kostýmů vytváří atmosféru, která dusí diváky bez rozdílu toho, zda si danou dobu pamatují, nebo nikoli. Tíživá nálada souzní s příběhem plným špíny a pragmatismu. Debutující (!) scenárista Ondřej Gabriel vytváří potemnělý polosvět lidí bez ideálů a profesionálů bez iluzí, ve kterém jde většině postav jen o vlastní užitek. A přesto tu některé figury usilují o jakési vyšší dobro nebo aspoň poznání pravdy. Jenže ta leckdy bolí.
Tíživá nálada a s příběhem plným špíny a pragmatismu
Režisér Ivan Zachariáš, který pro HBO spolunatočil i minisérii Pustina, postavy provádí labyrintem kafkovských lokací i dějových peripetií zcela suverénně a přesně načasovává okamžiky, kdy tupou mlhu končící totality propíchne vykřičníkem náhlého uvědomění – třeba když se v dialogu mezi Vlachem a Mariinou starší sestrou Hankou vyjeví schopnost režimu sebrat člověku všechno včetně vlastní důstojnosti. V plukovníku Vlachovi, ubíjeném službou i blížící se smrtí manželky, dostává životní roli Jan Vlasák. I další postavy jsou obsazené k dobru věci překvapivě: Táňa Pauhofová s nevídanou ofinou hraje Marii jako do sebe schoulené zvířátko na útěku, Martin Hofmann dodává zdánlivě jednoduchému Bergovi třetí rozměr, výborně neokoukané jsou Hattie Morahan a Kristýna Podzimková coby britská diplomatka Susanne a Vlachova sekretářka Miluška. Ostatně právě velké zastoupení výrazných ženských postav je dalším aspektem, které Bez vědomí v rámci špionážního žánru odlišuje a vyzdvihuje. Podobně jako jiný seriálový hit letošního roku – Černobyl – je i Bez vědomí diváckou dřinou, která se však maximálně vyplatí.
Ivan Zachariáš
Jeden z nejžádanějších reklamních režisérů natáčí také znělky filmového festivalu v Karlových Varech. Jeho parodie na bollywoodské filmy Mulit se stala stálou součástí sbírky newyorského Muzea moderního umění. Spolu s Alicí Nellis pro HBO režíroval minisérii Pustina.
Zajímavosti
Kameraman Jan Velický se při tvorbě vizuální koncepce volně inspiroval špionážními filmy a televizními seriály ze 70. a začátku 80. let jako Den Šakala, Rozhovor nebo Tři dny Kondora.
Ondřej Gabriel svůj scénář probíral s expertem na operativní techniku StB Danielem Povolným, který ho poté ohledně techniky ze Západu odkázal na konzultanta CIA H. Keithe Meltona.
Koukněte i na
Pustina
Další z děl režiséra Ivana Zachariáše pro HBO Europe. Zločin, který otřese světem všech zúčastněných, tím je zmizení mladé dívky z vesnice v severních Čechách. Její matka se pouští do pátrání, které ji po dlouhých letech mírumilovného soužití dovede k pochybnostem ohledně celé komunity. Ta se totiž pod tíhou vyšetřování začíná rozpadat a pomalu ukazovat svou pravou tvář.
Krycí jméno Holec
Novinář Helmut Zilk začíná pro rakouskou televizi počátkem roku 1968 vysílat živé rozhovory z komunistického Československa. Při práci se seznámí s českým režisérem Janem a jeho přítelkyní Evou, do které se novinář okamžitě zamiluje. Když se během srpnové okupace Janovi podaří natočit záběry brutality a násilí okupantů, je třeba tento materiál okamžitě dostat do světa. Jenže jedinou možností je požádat o pomoc Zilka. Může mu Jan ale věřit?
Bez vědomí

Režie Ivan Zachariáš
Scénář Ondřej Gabriel
Obsazení Tatiana Pauhofová, Ivan Gvera, David Nykl, Kristýna Podzimková-Maléřová, Jan Vlasák, Lenka Vlasáková, Martin Hofmann
Délka 6 × 60 min.
Rok 2019