Ne/konečná dětská fantazie

Jedním z nejvýraznějších faktorů, který předurčuje náš život, je prostředí, v němž vyrůstáme.

Takže podle všech předpokladů by se ze sedmileté Nevii ve stejnojmenném snímku měl v dospělosti stát společenský vyvrhel. Vyrůstá totiž na špinavém sídlišti, jemuž velí mafie a zločinnost tu má doslova na růžích ustláno. Ale malá holka se nechce tak lehce dát. Proto si vytváří svůj vlastní idylický svět, kam patří její sestra a babička. Je však možné před realitou neustále utíkat? Jak dlouho Nevia vydrží chránit svou rodinu před vnějším úpadkem? Výborné italské drama vám Neviin osud vylíčí se vším všudy.

Itálie nové vlny

S mrtvou matkou a otcem ve vězení dělá Nevia vše, co je v jejích silách, aby přispěla do rodinného rozpočtu alespoň nějakými penězi. Podobně je na tom i babička Nana, která pronajímá pokoje prostitutkám, aby splatila dluhy, které nadělal její syn, a částečně pomáhá krýt pochybné obchody šéfa čtvrti. 

„Jak se odtud dostaneme?“, to je otázka, kterou Nevia klade sobě a tak trochu všem ve své čtvrti; přeje si pro sebe a svou sestru mnohem víc než jen tuto děsivou realitu. A tak má Nevia velmi blízko k pojetí filmu tak, jak ho známe už od Federica Felliniho, kterého nevyhnutelně najdete v cirkusových prvcích, či od Pedra Almodóvara, způsobem zdůraznění života žen a rodiny. 

Nevii fascinují exotická zvířata, líbí se jí umělci a jejich až nomádský způsob existence postrádající konvence a pevné vazby na konkrétní místo. Zdá se jí, že realita jejího života ji odsuzuje k zapomnění a pocitům méněcennosti, zatímco cirkusový svět jí nabízí únik a vysněnou svobodu ve světě barev i štěstí: nošení cirkusové masky je formou osvobození, které ji vždy zavede někam jinam a umožní jí být jinou osobou, osobou, která zapomíná na realitu, která si může dovolit, i když jen na malou chvíli, nasadit růžové brýle a šťastný úsměv. Ženy v Nevii jsou i přes všechny cirkusové prvky zcela obyčejné, vylíčené bez jakýchkoli stereotypů. Volba této ženské perspektivy na druhou stranu zkresluje mužský svět, který je násilnický a svým způsobem jsou to muži, kteří zavinili, že Nevia a její rodina žije tak, jak žije.   

Snímek trochu osciluje mezi bizarním snem a dokumentem. Neustálé střety dvou zcela odlišných světů jejich hranice ještě vyostřují, ale to byl záměr režisérky Nunzie De Stefano, která je zároveň spoluautorkou scénáře. Hlavní roli si zahrála mladičká Virginia Apicella, pro kterou to byla filmová premiéra, a De Stefano tak docela riskovala. Svou premiéru ale zvládla na výbornou a Nevia v jejím podání je nenápadná, tichá dívka, v níž se skrývá mnohem, mnohem víc. Je přesně taková jako celý film. 

Zajímavost

Pro režisérku Nunziu De Stefano jde o zdařilou režijní i scenáristickou premiéru. Nevia získala ocenění na filmovém festivalu v Tokiu. 

Nevia

Hodnocení redakce